Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční principy.
V 90. letech byl Ladislav Nebeský fascinován myšlenkou, že zdrojem poetického zážitku mohou být i mezery, prázdno, různé způsoby čtení neviditelného. V básních tohoto svazku jsou viditelná písmena vodítkem k odhalení písmen neviditelných, napsané je oporou pro čtení nenapsaného, chybějícího. Autor ukazuje, že je mnoho způsobů, jak to udělat.
1. díl obsahuje relativně úplný soubor nejstarší experimentální poezie Ladislava Nebeského; zahrnuje sbírku Nehra (jako celek nepublikovanou), řadu různorodých cyklů básní a poetických konstelací. Mnohé prozrazují autorovo matematické vzdělání, zvlášť zřetelné je to u binárních básní, které byly v 60.