Dům dýmu je soubor básní v próze, na němž autor pracoval v závěrečných letech svého života a která patří nepochybně k vrcholům jeho lyriky. Skládá mozaiku znepokojivé obraznosti, prolamující se jednou do rozsáhlých reminiscenčních partií, jindy do krajiny úzkostných, existenciálně laděných vizí.
Soubor textů básníka a výtvarníka Milana Nápravníka (1931): sedm básnických cyklů a tři cykly prozaické. Stejně jako surrealistické protokoly Na břehu vznikaly Básně, návěstí a pohyby jako „mimovědomá výpověď o procesuálním, aleatorickém a cyklickém stavu světa“, jak autor sám svou metodu pojmenoval