Kabaret veršů a koláží co velkou kvalitu odraží nové autorské dvojice co vždy pobaví Vás velice! 60 originálních koláží
Na křídlech melancholie pluje každý z nás. I když jsou naše cesty nevyzpytatelné, nakonec můžeme objevit světlo ve tmě. To světlo totiž máme všichni v sobě a je jen na nás, jestli se nám ho podaří rozzářit. Autorka se zamýšlí nad životem, smrtí a obdivuje přírodu, která je všude kolem nás.
Poezie francouzského básníka Cédrica Demangeota (1974 - 2021). V Cédricu Demangeotovi přišla čeština a česká poezie o svého nejintimnějšího francouzského přítele. Neomylně vybírané české básníky vydával ve svém nakladatelství ?
pozoruju co se kde šustne příroda umí být rychlá až tě za sebou ztrácím připomínáš se mi vzletem ptáků překvapenou zvěří křupáním listí uhnaným dechem jmény jež stále dobře znáš řekneš je a detaily nechtěně napadnou kontury pak každá srna pták buk slepenec já vypadá jako něco co bylo dávno a tolikrát něčí představou o
Dvousvazkové souborné kritické vydání básnických sbírek. První obsahuje prvních deset sbírek, počínaje Refrigeriem (1947) a konče Sedmi písněmi (1976), celkem 293 básní. Druhý svazek obsahuje dalších třináct sbírek, od Malých hór (1977) po Malé hóry (II) (1995), celkem 253 básní. Sbírky jsou řazeny podle roku prvního vydání.
Básnicko-fotografická sbírka Zastaveni je knižní debut autorek Alžběty Johanky Petrové a Kateřiny Sýsové, který představuje uměleckou reflexi současnosti. Alžběta Johanka Petrová (1993) se narodila ve Vlašimi. Vystudovala divadelní dramaturgii a audiovizuální tvorbu v Opavě. Pracovala jako režisérka, dramaturgyně a pedagožka. Autorka dramatických textů a básní.
Útlá sbírka básní, které jsou někdy skoro návodem, jak naivní vděk může být cestou ke spokojenosti, pocitu životního štěstí a naplněné lásky. Když se pak v takovém světě, životě člověku stane něco zlého, může se kromě smutku vytvořit současně i pocit jistoty, že je stále za co být vděčný, vždycky je z čeho se radovat a navždycky je koho milovat.
Život s hraniční poruchou osobnosti je nekonečný boj. Od chvíle, kdy ráno otevřete oči, až do chvíle, kdy je večer zase zavřete. Občas se stane, že se vám je za den ani otevřít nepodaří. Jindy byste naopak zaprodali duši za deset minut spánku. A tak není divu, že se s touto diagnózou několikrát za život podíváte na oddělení psychiatrie.
Máte rádi pověrečná vyprávění, v nichž řádí nedobrá stvoření, jako jsou víly, jezinky, čarodějnice či tajemná světýlka? Pak neváhejte – tato jedinečná kniha je pro vás tím pravým!
Tato knížka představuje souborné vydání básní Stanislava Komárka, vzniklých v letech 1975-1999. Stanislav Komárek, nar.
Kniha ze všech období Žáčkovy lyrické básnické tvorby otevírá cesty do hlubokého vesmíru, který se rozpíná v lidské duši. Zde se odehrávají zázračné proměny všedního světa a jeho splynutí s poezií. Krása a láska se potkávají s rozumem, fantazie s myšlenkami o smyslu lidského života a básnickou řečí je vysloveno i to, co oči nevidí.
Poetickej výpovedi autorke Eve Siskovej sú blízke láska, rozčarovanie, osamenie, žiaľ a smrť blízkeho človeka. V jej už druhej básnickej zbierke Až za horizont nájdeme aj takéto verše: "Láska je súčet materských znamienok / z dažďov aj z našich úst." Poézia Evy Siskovej je priama a popritom autentická, nezaťažená zložitým výrazom.
Výbor obsahuje písňové texty a básně uveřejněné v samizdatových edicích. Doslov Vratislav Brabenec, Ivan M. Jirous, Marie Benetková, Jan Lopatka, Pavel Zajíček a Jaroslav Riedel.
Zrcadlové, česko-německé vydání sbírky „Pozdě k ránu“ Karla Hlaváčka s německým doslovem a kritickým aparátem. Kromě samotné sbírky obsahuje kniha mj.
Tento mladý básník je domestikovaný ve dvou kulturách, ve dvou jazycích (jako dítě používal ruštinu, žil v Izraeli), češtinou však vládne dokonale. Jeho sbírka působí na první dojem nadreálně, ve skutečnosti však svými přesnými metaforami míří k podstatnému.
Ve svém nejnovějším díle se Klára Goldstein, podobně jako ve sbírkách Milíře (2016) a Kenotaf (2018), inspiruje konkrétními místy a lidskými osudy. Boří však navyklé vnímání času a prostoru, nechává přítomnost splývat s minulostí a svou básnickou řeč obohacuje o nový zásadní prvek — hudbu slyšenou, prožívanou, právě vznikající.
Básnické dílo Jiřího Wolkra (1900—1924) si v sobě uchovalo nezaměnitelnou výpověď o radikální proměně poezie dvacátých let a záhy podnítilo četné polemiky o směřování avantgardního umění. Poúnorová kritika jej však účelově dezinterpretovala v duchu proletářství a budovatelské vitality.
Na první průlet verši Miroslava Fišmeistera by se možná zdálo, že jde o hravě nonsensovou poezii, o absurdní slovní hříčky, o zvukomalebné toky hlásek a písmen a v nich neztajené jiskřivé veselí.
Vo výbere z básnickej tvorby Árpáda Tőzséra ožívajú kľúčové motívy života a smrti, ubiehajúceho času, ale rovnako intenzívne rezonujú aj filozofické úvahy, autobiografické spomienky, antická mytológia, či kultúrne odkazy najrôznejšieho druhu.