První díl textů francouzského básníka, dramatika, teoretika a herce, jehož dílo vyrostlo z meziválečné avantgardy a mělo silný vliv na moderní myšlení o divadle i na pochopení autenticity v literární tvorbě.
„V lomu modrého kamene / barva ještě o kus hlubší než bolest,“ píše mladý básník a malíř v jednom z erbovních veršů své druhé sbírky, jejíž název odkazuje k… Ale to si vnímavý čtenář jistě rád vyhledá.
Autorka bestsellerů Mléko a med a Květy slunce představuje svou dlouho očekávanou třetí básnickou sbírku, Home Body. Kniha je intimní pozvánkou do básnířčina nitra, reflexí návratů i přítomnosti a příběhem sebepoznání a osobního růstu. Rupi Kaur zůstává stejně bezprostřední a otevřená jako v předchozích sbírkách.
Zůstává už vlastně pouhým jménem v literární historii, jménem bez představy, jaké je za ním dílo, a navíc jménem, kterého si všímají čtenáři velmi málo, a pokud už, pletou si dost často Růženu Jesenskou s její neteří Milenou.
Karel Hynek je jeden z nejoriginálnějších a nejsvobodnějších hlasů konce čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, daleko přesahující všechny žánrové i skupinové škatulky a škatule, do kterých byl kdy natlačen. Autor surový až k temnotě a běsům.
Básnická sbírka českého básníka, muzeologa, překladatele, výtvarného kritika a historika umění. V poválečném období se objevilo jen málo temnějších autorů, než byl Antonín Bartušek. Skutečné se zde s neskutečným potkává zcela přirozeně, život musí být stále silněji konfrontován se smrtí, ale ne ve výbušném a heroickém gestu.
Jan Nebeský alias Jan z Wojkowicz byl mistrem podmanivých nálad znějící „hudbou podjeseně“ a vonící chladivým vzduchem „nejtesknějších navečerů“. Jeho verše promlouvají půvabem zapomenutých a znovu nalézaných věcí, zanechaných kdysi dávno „na smutném břehu snu“.
V jediné větě: „Ocitnout se ve stavu nejvyššího otřesu, osvíceného neskutečnem, s kusy skutečného světa v koutku sebe sama“ je obsažena celá podstata životního osudu Antonina Artauda.
Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění.
Rose Ausländerová (1901–1988) patří k nejvýraznějším i nejpozoruhodnějším hlasům německy psané poezie druhé poloviny dvacátého století.
Nová sbírka básní básníka a hudebníka Davida Růžičky nabízí 37 básní groteskní lyriky.
Rudolf Altschul (1927–1945), člen legendárních spořilovských surrealistů, byl aktivní něco málo přes dva roky. Ale každý rok, každý den stvrzoval své fantazijně rozvité básně konkrétním krokem, činem. Surrealismus byl pro něj láska i revolta, žena i odboj.
Sbírka Odkud to přichází?
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická. Erbenovy balady si oblíbily už celé generace českých čtenářů a mnohé pasáže díky tomu téměř zlidověly.
Pihovaté pralinky jsou krátké povídky pro pohlazení duše. Zavedou vás do fantazie a možná i poodkryjí tajná zákoutí vašeho nitra. Plné emocí vám budou vyprávět o naději, lásce, hledání, touze i pomíjivosti. Délku mají tak akorát ke kávě, místo zákusku. Ochutnáte? Čeká na vás 38 povídek.
Nová knížka Františka Novotného obsahuje unikátní soubor básní, které vznikaly jako improvizace na slova zadaná z hlediště při koncertech Spirituál kvintetu. Improvizace je svébytná umělecká disciplína, do které v jisté míře vstupuje náhoda.
Gerhard Rühm (*1930) patří ke klíčovým postavám evropské literární neoavantgardy. Studoval hudbu, specializoval se na dodekafonii a orientální hudební postupy, v padesátých a šedesátých letech byl členem legendární Wiener Gruppe, později působil v Berlíně a Hamburku, dnes žije a tvoří v Kolíně nad Rýnem.
Básnická sbírka Po nás ať přijde potopa je jedno z nejznámějších děl českého spisovatele Františka Gellnera, které bylo vydáno roku 1901, a zároveň je autorovým debutem.
Václav Hons (*1938) vydal přes třicet knih poezie, několik překladů, na dvě stě padesát písňových textů. Jeho poezie (např. Chodec, Černé milosti, Za kloboukem déšť, Zkapalněná křídla, Pohyb pochyb, Nu co, Zádrhel krásných bel, Ústraní neklidu, Mlčiny, Chození po alenkách a další) vyniká silnou metaforikou, překvapivými pointami.
