Tichá ulice je útlou básnickou sbírkou, kterou volně utvářejí tři části. V té první autor glosuje společnost, hraje si se slovy, využívá prvky satiry a humoru. Druhá část tematizuje smrt, sebevraždu, smutek a nešťastnou lásku. Závěr sbírky pak reflektuje básníkovy myšlenky a otázky z nich vycházející.
Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných.
Poezie Dorothee Sölle vychází z křesťanské spirituality, čerpá z Bible a má osobní mystickou hloubku, zároveň je však překvapivě sdílná a srozumitelná i pro čtenáře mimo její duchovní tradici. Sölle ve svých básních reflektuje konkrétní životní situace, mezilidské vztahy, společenské nerovnosti nebo zážitky z cest.
Druhá sbírka "jednoho z předních externistických autorů", který nachází poezii tam, kde vlastně není. Verše na NiC (toť chemická zkratka pro neexistující karbid nikličitý) sublimovaly od podzimu 2018 do podzimu 2019. Sto výtisků nákladu je ručně číslovaných s podpisem autora.
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat?
Decimus Magnus Ausonius je nejvýraznějším „světským“ latinským básníkem pozdní antiky. „Světský“ neznamená „nekřesťanský“, protože křesťanem byl, nýbrž hluboce nasycený kulturou řeckých mýtů a římských dějin, pěstující „literaturu pro literaturu“. Postmoderna znovuobjevila Ausonia coby příklad intertextuality a literárního experimentu.
Rilkův „Kornet“ je v německém prostředí cosi jako Máchův „Máj“ u nás: báseň o mladé lásce a nesmyslné smrti, čerpající z co nejvíce možností zvukomalebnosti jazyka. Rilke (1875 Praha – 1926 sanatorium Valmont ve Švýcarsku) napsal první verzi Korneta, když mu bylo 23 let, sedm let nato ji ovšem (naštěstí) zásadně přepsal.
Druhá básnická sbírka Pavla Kotrly (5. května 1974). Autor vystudoval literaturu na Ostravské univerzitě. Od roku 1996 šéfredaktor časopisu Texty, dříve redaktor revue Aluze. V roce 2013 vydal básnickou sbírku Prstem na sklo rybám. Básněmi zastoupen v několika sbornících (např. Nejlepší české básně 2014).
Básnická zbierka Ľ. Marettu predstavuje akúsi paralelu s človečinou. Ľudským bytím. Okrem toho, že je programátor, píše básne, tvorí priam za pochodu a usiluje sa dať svojej poézii istú odvahu, akúsi synergiu... nepokojné srdce a prenikavý um. Nie nadarmo sa jeho verše čítajú hladko a plynule... Básnik drieme možno v každom z nás.
Patnáctá sbírka poezie Alenky Vávrové, františkolázeňské patriotky s ilustracemi Jiřího Slívy, obsahuje křehkou, ale zároveň vtipnou poezii.
Sbírka Lubora Vyskoče (nar. 1966) představuje po knihách Kentauří mládě (MF, 1989), Satelity na drahách (2000). Návštěva v kaleidoskopu, Motýli na obzoru (obě 2017) a Mořské korály (Větrné mlýny 2018), šestou sbírku tohoto básníka, nikoli snad neznámého, ale žijícího na pomezí literárního dění.
Debutová básnická sbírka Město hráze básnířky, teoložky a aktivistky Magdaleny Šipky zahrnuje 31 rozsahem spíše kratších, poetikou a obsahem ovšem hutných básní. Ve sbírce se hojně objevují angažované motivy, poezie Šipky čerpá z autorčiny osobní občanské angažovanosti na poli sexuálních i etnických menšin a práva na město.
Jozef Darmo (1932), novinár, publicista, básnik, spisovateľ, vedec, vysokoškolský pedagóg. Po celý život bola básnická tvorba spoveďou jeho duše. Osobitne po roku 1968, keď ho postihlo 20-ročné obdobie politicky, občiansky vynútenej exkomunikácie z verejného i vedeckého života so zákazom publikačnej činnosti.
Je to poezie silně pocitová, niterná, poezie sahající a zasazující do hlubin vědomí i povědomí. Je to poezie duše a mysli...
Struska, krom Erbenovy Kytice jediná česká básnická sbírka komiksem. „Rytmus Majakovského pochodů, levá, pravá. Slovo zahalené do komiksové podoby ostravského sochaře Petra Szyrokého, který uhelnou šlamovou přízí splétá entuziastický svět Ivana Motýla.“ Píše v doslovu ke sbírce básník Petr Čichoň.
Tato kniha obsahuje na 200 básní a vyprávění, které již dříve vyšly pod názvem Co na Prajzke se stalo a co povědalo (1998), Co se stalo, u peřa povědalo (1999), Kalendář na rok 2000 (1999), Co se stalo, u kafeja povědalo (2001), a nové texty A idě to dalej, choč se mi už něchce (první vydání).
Tato kniha obsahuje na 140 básní a vyprávění, které již dříve vyšly pod názvem Smich a plač v jednym měchu (2002) a Jak sem kupila, tak předavam (2009). Většina textů je napsána v hlučínském nářečí, část příběhů je v češtině. Součástí knihy je i rozsáhlý hlučínsko-český slovník, který čtenáře provede světem nářečí „po našemu“.
Macuo Bašó (1644 - 1694) sa pokladá za najvýznamnejšieho japonského básnika. Po smrti blízkeho priateľa zo zámožnej rodiny sa vzdal relatívne zabezpečeného života a prijal osud potulného básnika, pustovníka a pútnika "visiaceho na tenkej niti poézie". V tvorbe od tzv.
Třetí, závěrečný svazek souborného vydání obsahuje básně z let 1931–1973, které autor nezahrnul do svých sbírek, překlady a prózy. Josef FRIČ (8. 1. 1900 v Praze – 11. 1. 1973 v Praze), básník, jeden ze zakladatelů Devětsilu.
