Jan Nowaczek se dostal do osvětimského tábora radomským transportem v lednu 1941. V táboře strávil několik měsíců, než se mu podařilo utéct v převleku za esesmana. Při útěku se dostane do rodiny Kuligových, která mu i v době těžkých válečných časů poskytla pomoc, kdy hrozil za napomáhání při útěku trest smrti.
Osvětim měla nejen svého Anděla smrti, nebezpečného a nevyzpytatelného lékaře Josefa Mengeleho, ale také Anděla života, porodní asistentku Stanisławu Leszczynskou, která se mu dokázala postavit.
Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu.