Ann, esesmanova žena, která se právě přistěhovala do Osvětimi, se v novém domově zpočátku necítí dobře. Je vyděšená, protože ještě nikdy svého milovaného Hanse neviděla tak unaveného. Nabývá přesvědčení, že jeho práce musí být skutečně těžká a vyčerpávající, protože její muž je podrážděný.
Osvětim měla nejen svého Anděla smrti, nebezpečného a nevyzpytatelného lékaře Josefa Mengeleho, ale také Anděla života, porodní asistentku Stanisławu Leszczynskou, která se mu dokázala postavit.
Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu.
