Hledání lásky, která mladému králi zoufale chybí, je hlavním tématem neobvyklé knihy Jana Lipšanského o Václavovi II. psané formou deníku dospívajícího panovníka. V životě šestého českého krále z dynastie Přemyslovců Václava II.
Pátrání po unesené sestře zavede hraběte Karlova do Paříže, kam po Bolševické revoluci uprchla celá řada ruských šlechticů. Na palubě parníku Čínská hvězda se vrací z Evropy zpátky do Šanghaje. Rudý teror se šíří jako sněť a Karlov musí stejně jako v Číně bojovat o život i čest po celou dobu dlouhé cesty do Asie.
Historické drama líčí věrně a napínavě období vzniku Sámovy říše, tvořící významnou etapu ve vývoji středověké Evropy, přičemž nabízí neobvyklý pohled na mladou ženu zápasící s nutným zlem její doby, kterou pomáhá tvořit a již hluboce lidsky prožívá.
Jsou věci, které jsou známé a jsou věci, které nejsou známé. A mezi nimi jsou dveře ... Báje a legendy nejsou nikdy pouhými produkty fantazie, nýbrž daleko spíše pokusy o objasnění a pochopení nevysvětlitelných, ale i již objasněných událostí určité epochy.
Příběh o bojovnici-královně, která vedla největší povstání proti Římu. Píše se rok 57 n. l. a většinu Británie již obsadili Římané. Síle legií dosud vzdoruje pouze jediná část země daleko na západě, kde Boudica vede nemilosrdnou gerilovou válku.
Šestý díl oblíbeného historického dramatu Historická sága o osudech šlechtice Petra ze Sioraku v době ničivých náboženských válek ve Francii koncem 16. století. Kniha zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. vstoupil jako král do Paříže, do vydání Ediktu nantského v roce 1599, který měl zaručovat náboženskou svobodu.
Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout
Ocas draka je volným pokračování ságy rodu Airtonových ve 20. století. Do jejich životů nelítostně zasahují války a politické bouře, které zmítají Čínou. Japonská okupace ukončila idylické dětství Harryho Airtona, jenž vyrůstal jako hýčkané dítě misijního lékaře.
Falco s Helenou si upravují svůj nový domov, v němž však stavaři nedokončili lázeň a zmizeli. S nimi ovšem nezmizel příšerný zápach. Co asi ukryli pod kachlíčkovou podlahou?
Za éry Římské říše začne v Británii jedna žena během strašných porodních bolestí náhle mluvit latinsky, přestože tuto řeč nikdy předtím neslyšela. Až později se ukáže, že pronesla proroctví, které – pokud se naplní – přinese smrt jednomu římskému císaři a změní zásadně osud impéria.
Eduard II. (1284-1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandální i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude.
Po smrti Jindřicha III. se jeho syn Eduard (1239-1307) vrací ze Svaté země. Silný muž oddaný svému poslání má však i slabinu - lásku ke své rodině. Jeho snem bylo sjednocení království anglického, skotského a waleského. A to se mu téměř i podařilo, přemohl ve Walesu vládnoucího Llewellyna i skotského hrdinu Williama Wallace.
Roku 1187 se mladému skotskému templáři Alexandru Sinclairovi, který jako jeden z mála nezahynul v bitvě u Hattínu, podařilo uprchnout do pouště.
Ohromná zvlněná paleta hýřící barvami, provoněná macchií a láskou dvou hlavních aktérů. Osud, žal, nenaplněná touha, vzájemně se prolínající životní příběhy, které čtenáři berou dech a zároveň ho nutí k hlubokému zamyšlení.
Děj historického románu zachycuje období panování uherského vládce Ondřeje II. Arpáda (13. století) a jeho manželky Gertrudy Meranské, která do Uher povolala templáře, učence, řemeslníky i obchodníky. Zápas o moc v zemi je vyvrcholením německé kolonizace v oblasti tehdejšího Nitranska (dnešní Slovensko) a Sedmihradska na východě země.
Egyptsky autor, dej sa odohrava v stredovekom Egypte v 15. storoci, historicky roman.
Sarah Watersová, rodem z Walesu (1966), usazená v Londýně, je pokračovatelkou nejlepší tradice anglického románu rozvinuté do výsostně moderní podoby. V románu Zlodějka, odehrávajícím se roku 1862, nás zavádí do Londýna a okolí, do nejrůznějších prostředí a vrstev tehdejší společnosti.
Francie, zmítaná válkami katolíků s hugenoty, a Paříž druhé poloviny XVI. století tvoří kulisy, v nichž se rozvíjí košatý děj plný vášní, soubojů i úkladů, které podstupuje mladý a chudý rytíř de Pardaillan, jemuž sekunduje jeho poněkud cynický a rvavý otec.
Velkolepou kulisou románu jsou skutečné historické události z poloviny 17. století, kdy během povstání Bohdana Chmelnického obsadil Alexandr Kostka-Napierski se svými druhy, se spišským zbojníkem Andrejem Savkem, pasáčkem Zbyškem a bídou do krajnosti vybičovanými rolníky královský hrad Corštýn stojící na hranicích mezi Polskem a Uherskem.
