Román Zoltána Szalayho sa odohráva vo fiktívnom stredoeurópskom meste Braslava. V tomto svete sa prostredníctvom opisov mýtami zaťaženej skutočnosti a (zdanlivo) každodenných udalostí i vďaka zámlkám v texte rysujú možnosti nevšedného príbehu. Hlavný hrdina Daniel Wend prichádza do Braslavy ako cudzinec, aby ho z mesta vypudili jeho vlastné výtvory, vendelíni.
Deviaty lord z Mountjoya sa práve dožíva sedemdesiatky a je na svete sám ako prst. Spomenie si na svojho brata, ktorého otec vydedil a ktorý bol veľký záletník. Predpokladá, že možno on zanechal niekde nejakých potomkov. Na scéne sa objavia tri vn učky s rôznymi povahami a z rôznych miest.
Próza s titulem Příběhy pařížské kokoty napsaná nejspíše v první polovině 80. let předminulého století, bývá automatiocky připisována Guy de Maupassantovi, spisovateli francouzského (kritického) realismu, potažmo naturalismu. (z předmluvy) Ale zpět k domnělému Maupassantovu autorství: Co pro ně svědčí dále?
Říkají mu Netvor z Bastily. I když by mu možná lépe seděl přívlastek Jack Rozparovač z Paříže. Brutálně zavraždil již sedmadvacet stařenek. Vraždy se odehrávají v čím dál větší blízkosti útvaru kriminální policie, jemuž velí komisař Morvan, který po vraždícím monstru již devět měsíců bezvýsledně pátrá.
Každá věc a každá událost, každý člověk či jeho slova mohou být klíčem k něčemu, co je přesahuje. Umění otevírat jimi zamčené dveře mi u Simony Šustkové připomíná umění zádumčivého pivaře, který nespěchá, protože ví, že celý svět je otvírák, a vypráví.
Jeho rodnou ves vyvraždili - je poslední z Orosiniů, mírumilovných lovců a farmářů. Osud z něj udělá nebezpečnou zbraň v boji mocných sil, o jejichž existenci nic netuší. Ví jen, že konklávi stínů dluží svůj život. A že vrahům svého lidu dluží krev. Spousty krve... Je mladý a odhodlaný. Dluží. A Orosiniové své dluhy splácí...
Neobvyklý komorní příběh nás přivádí do vnitřního světa mladé ženy, úspěšné televizní moderátorky pocházející ze smíšené česko-slovenské rodiny, která se po autonehodě ocitla v nemocnici. Kromě vážných potíží fyzických si nese i postižení psychické.
Tři režimy, příběh jedné ženy, případ jednoho advokáta. Jen výjimečná zběsilost dějinných zvratů 20. století byla způsobilá nastolit v průběhu jediného desetiletí takové podmínky, že jedna a tatáž causa byla posuzována a souzena v rámci tří funkčně diametrálně odlišných a ideologicky jinak zaměřených právních systémů.
Experiment je studie duše a erotické lásky. Sexuální vztah je leitmotivem, který prochází napříč většinou povídek. Již od začátku si On a Ona, protagonisté knihy, slíbí, že podstoupí „experiment“: pochopit povahu erotické lásky pomocí abstinence od milostného aktu a oddáním se psaní. Ona je hrdou ženou zakládající si na vlastní svobodě.
Nekontrolovaná vášeň odoláva všetkým napomenutiam, dokonca aj od milovaných osôb. Až keď nastane tragédia, človek sa zastaví a chtiac-nechtiac musí znášať jej dôsledky, často kruté, tvrdé, bolestné. Niet hriechu, niet zločinu, ktorý by si nevyžadoval zadosťučinenie. To vo svojom živote zakúsil aj Jakub Luknár, aj keď nevinne odsúdený.
Príbeh podľa skutočných udalostí plný lásky a nenávisti, nečakaných zvratov, intríg, napätia aj humoru, kde sa udejú situácie , ktoré sú len medzi Nebom a Zemou vyjavené, ale ľudskému umu nepochopiteľné.
Emi po rokoch v emigrácii navštevuje rodné mesto. Pred očami ožívajú spomienky na detstvo, život v ošarpanom košickom činžiaku, ponuré povojnové roky. Malej školáčke Emi sa však tie časy vôbec nezdali smutné, len napínavé, zaujímavé.
Dobrodružný román od slávneho autora poteší mladých i starších čitateľov. Kniha je súčasťou sextalógie „V tieni padišaha“ (ŽUT je poslednou knihou šesťdielného cyklu), v ktorej Karl May zobrazil dobrodružstvá Kara ben Nemsiho (Old Shatterhanda) a jeho verného sluhu Halefa Omara v Tureckej ríši.
V snahe uniknúť pred sobášom s bezcharakterným mužom sa Margaret Macyová prezlečie za slúžku a uteká z Londýna. Ak sa jej do najbližších narodenín podarí ostať slobodnou, získa dedičstvo a s ním aj sladkú nezávislosť. Nikdy však neplánovala naozaj pracovať ako slúžka. A rozhodne nie v dome Nathaniela a Lewisa Upchurchovcov – obaja kedysi boli jej ctiteľmi.
Bizarní experimentální román Zero vyšel poprvé v italském překladu v roce 1974 a ihned přilákal velkou pozornost, zejména díky krutému realismu a syrovému sarkasmu, se kterým popisuje život ve vojenské diktatuře. V Brazílii mohlo Zero vyjít až rok poté, jenže krátce po jeho vydání byla kniha opět cenzurou stažena z oběhu. Zákaz trval celé čtyři roky.
Za koľkými obrazmi sa skrýva toľko vášne a lásky, ale aj toľko tragédií?
Ženy chcú mužov, čo zarábajú, ženy chcú mužov so zázemím. Koľko žien na úrovni žije s fl ákačmi v chudobnej štvrti? Nie že by som chcel ženu, respektíve nie na to, aby so mnou žila. Ako spolu vôbec ženy a muži vydržia? Aký to má zmysel?
Humorná kniha o setkání dvou podivínských bláznivých ochmelků s technicky vyspělým a suchopárným "ufonem" Hmotou.
Blíží se Vánoce a středoškolský učitel Georg Ulveset se na ně vůbec netěší. Kolegové, žáci i přátelé mu neustále připomínají, že toho se svým životem zatím moc neudělal a že už to nejspíš ani nestihne napravit. S manželkou se rozvedli, dceru skoro nevídá, a jako by toho nebylo dost, pan učitel se ještě ke všemu občas rád trošku napije...
Prekladom románu Nejestvujúci rytier praotca postmoderny Itala Calvina sa konečne skompletizovala jeho voľná (ako sa uvádza na obálke fantasticko-historická) trilógia Naši predkovia.