Nejlepší povídková kniha chorvatské moderny, odehrávající se převážně v Dubrovníku a okolí, zachycuje s velkým smyslem pro povahokresbu a psychologický detail traumatické stavy a situace, jakými jsou úmrtí potomka, pracovní úraz, sexuální obtěžování, defektní vztah s otcem, nejasné pocity viny i konkrétní výčitky svědomí.
V ulici Rue Rémy-Dumoncel ve čtrnáctém pařížském obvodu stojí bílá budova - domov důchodců nazvaný Le Tiers Temps. Uprostřed nádvoří roste osamělý strom. Ční, jako vysoký muž s osmahlou tváří a pronikavýma očima, mezi ostatními obyvateli.
Kate, exotická kráska a úspěšná filmová hvězda, se skrývá před majetnickým manželem a zlomyslnými fámami. Rozhodne se odjet do Austrálie a konečně také něco zjistit o svých rodičích. Otec ji ale nevítá s otevřenou náručí a ona má sto chutí se vrátit. Až náhodné setkání jí dodá odvahu zůstat a bojovat o svou budoucnost.
Rozvedená Nadia si užívá nabytou svobodu. Do života jí ale vstoupí Karim, zbožný muslim, který se do ní zamiluje a chce si ji vzít. To, že má už manželku a děti, zamilovaná Nadia neřeší. Když se ale odstěhují do Ománu, přijímá jen s velkými obtížemi nároky, které se na ženu muslima kladou.
Charlotte vyrůstá v rodině nacistického soudce Wilhelma Lange. Život jí připadá naprosto idylický – až do chvíle, kdy po válce zjistí, že jejím skutečným otcem je muž jménem Josef Goldenberg. Opravdu ji jako malou s falešnými doklady ukryl u cizí rodiny v Lidicích? Jak je ale možné, že ji vychovali němečtí rodiče?
Příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19.
Jošua je na prahu veku, keď chce po sebe zanechať viac ako dom. Postupne sa zbavuje nadbytočných vecí, aby objavil, čo preňho znamená samotné písanie. Akú úlohu v ňom zohrávajú spomienky a kam je až ochotný zájsť, aby jeho postavy boli autentické a on si zachoval integritu?
Svet neďalekej budúcnosti, vyspelá technika, umelá inteligencia, ľudské odcudzenie a uprostred toho mladá policajtka Líza. Jej milovaný manžel náhle z nepochopiteľných príčin upadol do kómy spolu s miliónom ďalších ľudí – v jedno ráno, v jednu minútu a sekundu ju bez varovania opustil.
Prozaická prvotina americké básnířky je silnou výpovědí o naší současnosti, kterou pohání a formuje náladový svět sociálních médií – ona hyperrealita, zakusující se do vlastního ocasu, jež svou demokratizací hlasů ve veřejném prostoru, relativizací a vyprázdněností pojmů ovlivňuje události ve skutečném světě.
Heiligendamm, rok 1912. Rodina berlínského hoteliéra Kuhlmanna má veliké plány: vytvořit konkurenci slavnému Grand Hotelu. Bohužel High Society i nadále raději navštěvuje podnik již známého, etablovaného podniku. V těchto těžkých časech projevuje zvláště hoteliérova dcera Elisabeth obchodní nadání, na rozdíl od syna Paula, jehož hlavní vášní je hudba.
Jitka, takové běžně hezké, ale citlivé a vnímavé děvče kolem dvaceti, nevěří komunistům v socialistickém Československu snad ani to, že Země je kulatá. Kvůli bezvýznamné příhodě (policie ji přistihne na ilegálním koncertu v Praze) má zavřenou cestu ke studiu. Rozhodne se, že zkusí štěstí na Západě, a podaří se jí emigrovat.
V cizině žijící Michal přicestuje do Prahy na pohřeb svého bratra Erika, ale obřad se nekonal, protože chyběl nebožtík. Smutná, ale celkem banální událost se dramatizuje a rozjíždí se pátrání po zmizelé mrtvole.
Román, zasazený do druhé poloviny 19. století, vypráví o osudech předních členek jednoho z prvních českých dámských spolků, jehož založení inicioval v roce 1865 vlastenec, cestovatel a štědrý mecenáš Vojtěch Náprstek. Inspiroval ho k tomu moderní životní styl, který poznal za svého pobytu v Americe.
Lakšmí v sedmnácti letech utekla od násilnického manžela do Džajpuru, kde se stala nejžádanější tatérkou henou a důvěrnicí bohatých klientek. Zatímco poznává tajemství ostatních, ta svoje odhalit nesmí. Do cesty za nezávislostí se jí po letech postaví manžel a přivede s sebou její mladší setru, o které dosud nevěděla.
Monumentální závěrečný díl hexalogie Můj boj nazvaný příznačně Konec. Karl Ove Knausgard definitivně a nemilosrdně bilancuje a ukazuje nám, jak „nebýt spisovatelem“. Ale aby toho nebylo málo, střední část tohoto svazku tvoří čtyřsetstránkový esej o Adolfu Hitlerovi.
Historie včel líčí první skromný pokus člověka o zkrocení včel, přes běžné průmyslové zemědělství až do budoucnosti, kde včely už vymřely. Součástí jsou tři příběhy o vztazích mezi rodiči a dětmi a o lidské zranitelnosti. William je zklamaný biolog a obchodník s osivem, žijící v Anglii roku 1852.
Belehradský antikvár Bata a jeho pomocník Leon pri návšteve starej vily v Záhrebe nájdu zaprášený katalóg výstavy predvojnového galeristu Ericha Šlomoviča, tajomníka chýrneho zberateľa obrazov Ambroise Vollarda. Všetky diela z Vollardovej zbierky sa však na Silvestra 1944 pri zrážke vlakov stratili. O štyridsať rokov neskôr sa však začnú objavovať na trhu.
Pál Závada je súčasný maďarský spisovateľ, rodák z mestečka Slovenský Komlóš (Tótkomlós). Najväčší úspech zaznamenal jeho román Jadvigin vankúšik, pôvabný príbeh o láske, v ktorom opisuje život na maďarskom vidieku v prvých dvoch desaťročiach 20. storočia.
Román O príjemných pocitoch je príbehom lásky z vojnového obdobia. Ona je francúzska spisovateľka Louise Léveque de Vilmorin, ktorú osud zavial na niekoľko rokov na Slovensko, on je gróf Pavol Pálffy de Erdöd. Hoci tento vzťah netrval veľmi dlho, Louise na roky v kaštieli Pálffyovcov v Budmericiach spomína ako na najkrajšie.
Příběh o hledání pravdy a vlastního místa v dějinách, odehrávající se na Tchaj-wanu Tchajwanec Bao se snaží mít celý život pevně v rukou. Má skvělou kariéru, děti s prestižními školami, a dokonce se zdá, že jej netíží ani nefunkční vztah s bývalou manželkou Sedrikou. Na Tchaj-wanu jde přece o to, aby člověk neztratil tvář — ať se děje cokoli.