Maddy je oddaná manželka a matka sedemnásťročnej Eve. Stará sa o domácnosť, má pre každého čas a je skvelou hostiteľkou. Vždy pamätá v prvom rade na druhých a v neľahkých životných chvíľach vie dobre poradiť. Pre svoju rodinu je bezpečným prístavom... až do chvíle, keď jedného dňa dobrovoľne odíde zo sveta.
V časech Arabského jara pokračuje příběh Doroty a Miriam. Islámský svět prochází bouřlivými otřesy a čtenáři mohou vše sledovat očima Evropanky, která si myslel, že už viděla vše. Ovšem osud jí do cesty přináší další a další důkazy o lidské krutosti a bestialitě války.
Na začiatku románu Krása bolí hlavná postava vstane z hrobu. Bývalá kurtizána Dewi Ayu to neurobila iba tak. Má poslanie, ktoré musí splniť, aby ochránila svoju rodinu: štyri dcéry, tri nádherné, jednu ohavnú, ktorá dostala meno Kráska. Dewi Ayu a jej štyri dcéry majú zložitý osud.
Jak naložit s válkou, která už patří dějinám, ale neskončila pro ty, kdo ji šťastně přežili, když se k nim zákeřně vrátí tam, kde ji vůbec nečekali?
Angela Rohrová (* 5. února 1890 Znojmo, † 7. dubna 1985, Moskva), rakouská spisovatelka a lékařka, žijící s manželem v Sovětském svazu, byla na začátku války zatčena a prožila celkem patnáct let v sovětských nápravných táborech jako kvalifikovaná zdravotnice.
Aimee konečně našla klid. Po ztrátě svého snoubence Jamese dokázala vybudovat zbrusu nový život a najít i novou lásku. Ovšem po několika letech se stane přesně to, čeho se nebála jen ona. James, žijící po ztrátě paměti jako spokojený malíř v Mexiku, si vzpomněl. Přichází do světa, který jej již oplakal, ke vztahům, které dávno vyhasly.
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží.
Stanislav Struhar (1964) je jedním z moderních rakouských vypravěčů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla.
Dva světy rozdělené válkou – křesťanský a islámský El-Rih zvaný Vítr bojuje jako turecký janičár na straně muslimů ve službách osmanského sultána. Alyssia, benátská křesťanka, se stává obětí intriky a končí v Káhiře jako otrokyně, kde získá jméno Haqiqa, Pravda.
Nový román autorky úspěšné knihy Čím jsou lidé živi zavádí čtenáře tentokrát do učitelského prostředí v období nastupující normalizace. V její dusné atmosféře se prolíná několik silných příběhů, jejichž protagonistkami jsou především ženy.
John Flory pracuje v Barmě jako obchodník s teakovým dřevem. Je otrávený britskou imperiální politikou a jediné povyražení nachází v rozhovorech s indickým doktorem Vérasvámím a později i ve vztahu s mladou Angličankou Elizabeth Lackersteenovou.
Během malování na bavorském horském úbočí se mladá Gabriele (Ella) Münterová zamiluje do svého ženatého učitele Vasilije Kandinského. Zatímco jejich zapovězená láska čelí nesouhlasu evropské společnosti z počátku 20. století, mezi umělci se zrodí pevné spojenectví, které nabídne světu vůbec první chuť abstraktního expresionismu.
Román Příležitost (La ocasión, 1986), spolu s Pastorkem (El entenado, č. 2012) a Oblaky (Las nubes, č. 2015) náležející do trilogie „historických románů“, získal v roce 1987 prestižní španělskou Nadalovu cenu a je zřejmě autorovým nejodvážnějším, nejironičtějším a snad i nejpřívětivějším románem.
Karel Hašler, Karel Gott, Karel Kryl, Inka Zemánková, Marta Kubišová, Lucie Bílá, Iveta Bartošová – byli a jsou součástí našich životů. Při poslechu jejich písniček jsme žili, milovali se, nenáviděli, snili, plakali, rozváděli se, umírali.
Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká elegie od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller – kniha totiž čtivě, působivě a výstižně líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů, tj. prostředí bílé americké chudiny.
Blbá doba, blbí lidé a blbé okolnosti. Tak to vnímá sedmnáctiletá Marie, která se shodou tragické události a jejích následků ocitá ve výchovném zařízení pro nezletilé. Zůstala na všechno sama. Příběh je plný nespravedlností tehdejšího režimu, emocí a osudů dívek, které neměly šanci na lepší život.
Monika měla vše, co si jen obyčejná holka může přát. Vysněnou práci v redakci časopisu, malého synka a za manžela trenéra z fitka. Teď však nastupuje do léčebny, aby se pokusila uzdravit z nemoci, která ji téměř zabila. Kde se stala chyba? A co Monika udělá, když se v léčebně nečekaně setká s Michalem, svou spřízněnou duší? Podaří se jí zachránit rodinu?
Mladý muž jménem Rod se cestou z hudebního klubu setká se zástupcem mimozemské civilizace, který ho obdaří mimořádnými schopnostmi. Ve stejnou dobu se na Zemi začínají zjevovat běsnící jedinci, kteří mají neustálé nutkání škodit lidem, a to i těm, co si to vůbec nezaslouží...
Skandál, jenž vypukl kolem románu Už dva tisíce let rumunského židovského spisovatele Mihaila Sebastiana, „rozvířil skutečnosti a problémy, které se nacházejí nejen za knihou, nýbrž za literaturou. Když se odchýlil od literární skutečnosti, objevil boj zakrátko politické cíle.
Strhující příběh Agnes a její vnučky Agáty ve dvou volně navazujících svazcích: Dědictví a Pandořina skříňka.
