Román Stopy na cestě je bestseller ukrajinského autora Valerije Markuse. Vypráví svůj autentický, poutavý a zároveň syrový příběh mladého muže, který vyrůstá na Ukrajině po rozpadu Sovětského svazu v obtížném období devadesátých let.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak to nejspíš vypadalo během poslední dní, hodin a minut před Hitlerovou sebevraždou v berlínském bunkru, zatímco kolem vybuchovaly sovětské granáty? O čem asi nechvalně proslulý diktátor přemýšlel, co cítil a jak se vyrovnával s prohranou válkou?
Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až 1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského svazu a končí vzpomínkami na Buzuluk, v němž byl v lednu roku 1942 utvořen 1. československý polní prapor.
Píše se rok 1942 a polská dvojčata Chaima a Gittel vyženou z jejich krásného domova do lodžského ghetta. Rodina žije v přecpaném pokoji v příšerných podmínkách, a když i život tam začne být příliš nebezpečný, jejich rodiče se rozhodnou utéct do nedalekého Lagiewnického lesa, kde partyzánští bojovníci shromažďují Židy k útěku za svobodou do Ruska.
Strhující a proslulé románové zpracování osudů Oskara Schindlera – bezohledného kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i vlastní život, aby nedopustil vyvraždění tisícovky „svých židů“.
„Válka“, první kniha Ludwiga Renna, vyšla poprvé roku 1928 a měla světový úspěch. To tkvělo patrně v tom, že Renn psal o první světové válce jinak, nežli bylo v poválečné literatuře obvyklé. Bez heroizace války a vojáků, bez patosu.
Autentické vzpomínky pamětníků druhé světové války z Plzeňského kraje doprovází bohatá fotografická dokumentace, mnohé ze snímků se teprve nyní dočkaly publikování. Za každou vzpomínkou je skutečný lidský příběh, který by mohl oslovit čtenáře všech generací.
Závěrečná část rozsáhlého projektu, pojednávajícího o historii bojů československých letců ve Velké Británii v dobách druhé světové války je logicky věnována závěrečnému válečnému roku 1945. O tom, že bude rokem vítězství, již málokdo pochyboval. Příslušníci československého stíhacího křídla (310., 312. a 313.
