Zpřetrhané struny jsou příběhem vroucí lásky, která nemohla být naplněna kvůli maloměšťácké morálce, stavovské hrdosti a malicherným sporům. Starosta Sedláček je váženým a bohatým občanem, jehož dvě krásné dcery mají nejlepší předpoklady k výhodnému sňatku, když se do nich zamilují úspěšní synové místního továrníka Čecha.
Román Meze rozorané patří mezi nejdramatičtější prózy Vlasty Javořické. Zobrazuje osudy selské rodiny Přecechtělovy z Českomoravské vysočiny, její zápasy, vztah k půdě, prohry, pokoření, citové a milostné vztahy. A samozřejmě také osudy dalších postav.
Příběh z autorčiny pozůstalosti se odehrává na Vysočině v posledních letech druhé světové války. Mladá, nezkušená dívka z města přijíždí na selský statek, aby dělala vychovatelku čtyřletému děvčátku a částečně tak nahradila její nemocnou matku.
Román vypráví o spokojeně žijící rodině na českém maloměstě, jejíž klid rozvrátí mladičká, půvabná, ale citově labilní a zhýčkaná nevěsta.
Čtyři povídky odehrávající se na venkově počátkem 20. století vypráví o rodinných vztazích, které zásadně ovlivňuje pouto k půdě a majetku.
…Mládí věnovala Justina mnoho vzpomínek a snažila se svým dětem odstranit z cesty všechno to, co ji v dětství a v mládí rmoutilo.
Knižně dosud nepublikovaný soubor osmi povídek o lásce a věrném milování zaujme svou bezprostředností a mistrnou charakteristikou postav. Per aspera ad astra – přes překážky ke hvězdám. Tak vede autorka své hrdiny a snaží se i ze čtenáře učinit člověka lepšího, milujícího Boha, vlast, přírodu i rodinu.
Starosvětský příběh napsaný podle skutečné události – vyprávění „Aničky z počátecké nemocnice“…
Kaťa a Fanouš plánují společnou budoucnost. Jejich štěstí skončí, když Fanouš musí odejít do války, v hájence se zotavuje krásný důstojník a Kaťa okouzlena láskou za ním odchází do Prahy. Vše pro ni ale dopadne tragicky a ona se vrací zpět.
Román Dva mlýny, kterým se knihy Vlasty Javořické - po nuceném odmlčení - před lety vracely na knihkupecké pulty, si získal značnou popularitu.
Milostný román o chudém studentovi filozofie, budoucím profesorovi, a dceři zámožného správce panství se odehrává v prostředí maloměsta v první polovině 20. století. Vlasta Javořická líčí příběh dvou mladých zamilovaných lidí z různých společenských vrstev, kteří přes veškerá úskalí dosáhnou svého štěstí.
Dva díly příběhu s podtitulem "Román ženy" nás zavede do malého města na Českomoravské vrchovině, kde se v první polovině 20. století odehrává příběh hlavní hrdinky Zdeny.
Román Na faře o lásce a citovém zrání farské schovanky Gusty vždy patřil a patří k nejlepším a nejhledanějším knihám Vlasty Javořické. Poutavě také zachycuje život na Českomoravské vysočině v druhé desítce let minulého století.
Vyprávění o zhýčkané a rozmazlené maloměstské krásce, která se jen zvolna zbavuje svého sobectví. A jak už to u Javořické bývá – také vyprávění o lásce. Nové vydání prózy z pozůstalosti!
Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.
Mladá dívka z Vysočiny odjíždí do velkého města, do místa svého prvního zaměstnání. Mnoho věcí je pro ni docela nových. Od zářivých výkladů plných lákavého zboží až po návštěvy biografů nebo procházky krásným velkým parkem... Samozřejmě se setkává i s novými lidmi a poznává je v dobrém i zlém. A pak se zamiluje.
Ve dvou prózách, z nichž děj jedné se odehrává téměř před devadesáti lety - v čase svatováclavského jubilea - a děj druhé je situován do nebe, vzdává autorka hold svatému Václavovi, patronu české země.
Reedice posledního díla Vlasty Javořické, dokončeného v roce 1970, přináší na pozadí historických změn čtyřicátých a padesátých let minulého století pestrý a pohnutý děj. Autorka sleduje životní osudy rodiny továrníka Karáska a rolníka Soukupa, odehrávající se na venkově i v prostředí malého města.
Dosud málo známý nedoceněný dvoudílný román oblíbené spisovatelky rozvíjející se ve dvou dějových liniích. Autorka líčí životní tragédii Selmy Pazderkové, která se z české služky dostává až na šikmou plochu. Dcery Helenky, jež vzešla z její lásky ke Štěpánu Struhovi, se posléze zříká a ta, už jako Ilonka, je adoptována rodinou v Budapešti.
