Úděl ženy ve všech podobách se v prózách Vlasty Javořické objevuje často. Povídky této knížky jsou doplněny láskyplnými autorčinými vzpomínkami na rodiče a autentickými příběhy žen, se kterými se setkávala ve svém mládí. Některé příběhy jsou dojemně smutné, jiné jsou psány s obdivem obětavosti a síly ženy matky, která musí překonávat nástrahy osudu.
Román z Vysočiny se odehrává ve druhém desetiletí 20. století a nabízí nejen obraz prostého lidu a pestrou mozaiku lidských charakterů, ale i bohatý popis venkovského života spjatého s přírodou, zvyky a předsudky.
Život si hraje s osudem jako vítr s obláčky. Kam foukne, tam zaletí … Kdo jiný nám o tom může vypravovat tak prostě a výstižně než naše oblíbené autorky 1. poloviny minulého století.
