Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D.
Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit.
V edícii Odeon vychádza výber štyroch hier Nikolaja Vasilievič Gogoľa (1809 – 1852).
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D.
Rozsiahly román z prostredia nevoľníckeho Ruska, ktorý zachytáva všetky zložky vtedajšej ruskej spoločnosti a ostro kritizuje provinčný život, predovšetkým charaktery statkárov, pre ich lži, rozmarnosť, vypočítavosť a lakomstvo.
Zlatý věk propukl v ruské literatuře během 19. století. Do země přicházeli nadaní básníci a romantismus vládl umění. Především A. S. Puškin měl v tomto období na svědomí další vývoj ruské literatury. Kromě poezie se ale postupně rozmáhala také próza a drama.
Výbor ze čtenářsky oblíbených Gogolových povídek, které patří k tomu nejlepšímu z klasické ruské literatury. Příběhy Gogolových hrdinů jsou vesměs satirou na tupost a hamižnost carských úředníků a na dlouhý a zdánlivě marný boj s hmotnou nouzí. Nechybí jim ale nikdy laskavá, byť melancholická atmosféra starých ruských časů.
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D.
Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů.
Rusko-české vydání Bláznových zápisků (1835) obsahuje kromě této prózy i povídku Nos (1836). Bláznovy zápisky jsou deníkem úředníčka Popriščina, jenž se pomátne na rozumu a uchází se o přízeň ředitelovy dcery vydávaje se za španělského krále.