Mezi lety 1915–1941 si Woolfová psala deník, poslední zápis je datován čtyři dny před její smrtí. Nepsala však denně, zpravidla jednou za několik dní. Deník nicméně poskytuje přehled o tom, co oněch sedmadvacet let dělala, o lidech, které potkávala, a zejména, co si myslela o nich, o sobě, o životě. Když zemřela, zůstalo po ní 26 svazků rukopisu.
„Zrejme je to môj najpresvedčivejší román… Podľa mňa som v ňom načrela do najskrytejších zákutí svojej mysle,“ poznačila si do denníka britská spisovatelka Virginia Woolfová po dokončení rukopisu Pani Dallowayová.
Román Orlando (Orlando, č. 1994) z roku 1928 hrál pro autorku zcela zásadní roli, patrně je to i nejdelší milostný dopis, který kdy v literatuře vznikl, a Woolfová jej píše sobě samé. Orlando je téměř nesmrtelná bytost, na své cestě prochází dějinami od počátku sedmnáctého století, doby Alžběty I.
Román Vlny, poprvé publikovaný v roce 1931, patří k nejvýraznějším z experimentální tvorby Virginie Woolfové. Ústřední roli v něm má šest postav, vedoucích monology: Bernard, Susan, Rhoda, Luis, Jinny a Neville. Důležitá je také sedmá osobnost – Percival, přestože čtenář nikdy neslyší jeho hlas.
Román vyšel poprvé r. 1927 a brzy se zařadil se mezi nejlepší anglicky psané romány 20. století. Jedná se o dílo obsahující nejvíc autobiografických prvků, Woolfová se v něm pokusila vyrovnat se vztahem k rodičům a nastínit i jejich vzájemný vztah.
Orlando je piatou knihou z edície Knižná klasika denníka SME. Román v čase vydania zožal väčší úspech ako oveľa známejšie autorkine knihy.
Mr and Mrs Ramsay and their eight children have always holidayed at their summer house in Skye, surrounded by family friends. The novel's opening section teems with the noise, complications, bruised emotions, joys and quiet tragedies of everyday family life that might go on forever.