Bylo nás pět za časů normalizace – tak by se dal charakterizovat tragikomický román ze šumavského pohraničí, líčený očima Michala Zídka, žáka 7. C vimperské Základní školy československo-sovětského přátelství.
Jako mladý muž, usilující o to, aby si konečně dodal odvahy a promluvil jako spisovatel, opustil George Orwell pohodlí domova a žil ve zbídačelých dělnických čtvrtích Paříže a Londýna. Zdokumentoval tamní chaos a bídu, věčný problém hladu i zvláštní kastu lidí, s nimiž se tam setkal.
Godfrey Morgan, mladý synovec bohatého průmyslníka, se měl oženit s milionářovou dcerou a chtěl ještě před svatbou zažít nějaké dobrodružství. Strýc Kolderup ho proto vypraví na cestu na své lodi. Jako společníka mu vybere učitele tance a společenského chování Tarteletta, který žije v jeho domě a je pro praktický život téměř nepoužitelný.
Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho.
V letech po sametové revoluci se Jirka rozhodne riskovat a vydá se za oceán do USA, stejně jako další tisíce mladých lidí z postkomunistických zemí střední Evropy. Jiří, Zdeněk, Aneta, Karel, Jarda, Pavel a Kateřina se snaží přizpůsobit novému prostředí.
Kniha spisovatele Jana Součka (Ne)uvěřitelný život Oty K. je životním příběhem mladého člověka, kterého sled (ne)uvěřitelných událostí provází od dětských let, prožitých v protektorátu, přes pubertu až do dospívání v padesátých letech dvacátého století. Přes všechny nástrahy si však dokáže zachovat optimismus, nadhled a lásku k životu.
Profesor se vsadí s přítelem, že naučí mladou květinářku vybrané mluvě a chování, takže ji za pár měsíců nikdo nerozezná od rozené vévodkyně.
Štvrtý diel Tisíc a jednej noci opäť prináša pestrú paletu charakterov. Mnohé príbehy tohto zväzku nám približujú životy slobodných žien a otrokýň. Kým slobodné ženy zostávali nevzdelané a zatvorené v háremoch, krásnym otrokyniam dožičili ich páni vzdelanie, exkluzívnu výchovu, tanec aj spev, aby mohli byť dobrými spoločníčkami.
O trápeních s láskou, o svatbách šťastných i té, která skončila smrtí nevěsty, vypráví Vlasta Pittnerová v příbězích nazvaných Ve svatební noci.
Satirická komedie ruského klasika se baví hloupostí a nevzdělaností úředníků v provinčním ruském městečku, kteří naletí falešnému "revizorovi" Chlestakovovi, který nestydatě využívá jejich zkorumpovanost, úplatkářství a podlézavost. Vychází v překladu Zdeňka Mahlera jako 73. svazek edice D.
Dr. Stockmann, lékař v lázeňském městečku, zjistí, že léčivá voda je znečištěná a ohrožuje zdraví pacientů. Za svým zjištěním, které má potvrzené výsledky z laboratoře, si rázně stojí. Nepočítá ovšem s tím, jak jeho zjištění i pevný postoj rozbouří život v městečku. Střetnou se zájmy skupin obyvatel a představitelů obce a lázní.
Hra rakouského dramatika Schnitzlera z konce 19. století je obrazem Vídně své doby, podobně jako díla malířů Klimta a Schieleho. Dlouho čekala na uvedení, její premiéra byla pochopena jako veliký skandál. Tvoří ji deset dialogů mužů a žen ze všech společenských vrstev, které vždy končí sexem.
Dobrodružství bývalého jezuity Viléma Javořiny pokračuje jeho návratem do Schwarzwaldu, kam jej násilím zavlečou zlotřilí francouzští oficíři. Má je coby před gilotinou uniknuvší vězeň zavést do Ďáblovy štoly, kde se skrývá prastaré tajemství, dříve poodhalené vlkodlačím znamením.
Soubor třinácti povídek představuje básníka, prozaika, esejistu a překladatele Jana Zábranu (1931–1984) jako mimořádného autora povídek, průkopníka užívání hovorového jazyka a slangu v české próze a významného prozaika let padesátých, kdy povídky vznikly.
Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí?
Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a francouzsky psaný esej Unesený Západ (1983) v překladu Anny Kareninové.
Román Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Dvanáctiletá Fanny Priceová opouští svůj chudobný domov a odchází na Mansfieldské panství svých bohatých příbuzných. Tam vyrůstá u sira Thomase Bertrama s jeho dvěma dcerami a synem Edmundem. Pomalu dospívá a začíná se o ni ucházet okouzlující, zajištěný mladík z dobré rodiny.
Jak „filozoficky“ zdůvodnit vraždu? Že život některých lidí je bezcenný, a tudíž není hříchem jim ho vzít?