Ztracené dítě

Julie Myersonová ve svém „pravdivém příběhu“ spojuje dvě dějové i časové linie — v první rozplétá osudy krátkého, ale pohnutého života Mary Yellolyové, nadané malířky žijící v 19. století, která zemřela v pouhých 21 letech na tuberkulózu. V reálném životě však Julii zasahuje těžká rodinná krize, která se stává paralelní, postupně stále silnější dějovou osou knihy. Myersonovi jsou po měsících rodinného napětí a chaosu donuceni nemilosrdně vyhodit nejstaršího syna z domu. Jack má teprve sedmnáct let. Jak se to mohlo stát? Jak mohla doposud soudržná rodina dospět k takovému smutnému, zoufalému činu? Vždyť s Jackem nebyly nikdy žádné potíže, byl bystrý, radostný a talentovaný... A nyní jeho divoké, těžko uchopitelné násilnické chování téměř zničilo celou rodinu, včetně spokojeného života jeho dvou mladších sourozenců. Jack objevil kanabis, jeho nejsilnější formu zvanou gandža, kouří každý den a žije ve vlastním světě, v němž není místo pro rodinu, studium, pro cokoliv spojené s řádem. A jeho rodiče mu nedokáží pomoci, ať se snaží sebevíc.
Syrová, zároveň však i něžně mateřská kniha vypráví paralelní příběh mladé dívky a chlapce, jejichž životy oddělují staletí i rozdílné okolnosti životních cest. Spojují je však zásadní otázky: Co se stane, když rodina přijde o dítě? Jaké stopy po nás zůstanou v paměti jiných či v dějinách? Jak se má matka vyrovnat s tragickou skutečností, že láska — jakkoli absolutní a bezpodmínečná — nestačí k záchraně jejího dítěte?