Sladké řeky pramenící v mořích, odborové svazy mluvících koček, krtek instalatérem v bordelu pro dámy. Sabrina Karasová se ve svých prózách stejně jako v běžném dni pohybuje na hranici snu a reality. V jejím vlastním životním příběhu i v psaní však tyto pojmy ztrácejí své definice a jasné kontury.