Vstúpte do fascinujúceho sveta Nikolu Teslu, priekopníka v oblasti elektrotechniky, vynálezcu, fyzika a futuristu. Dodnes ho velebíme za jeho prínos v oblasti prenosu a využitia elektrickej energie.
Kniha Martina Reese, astronoma světového formátu a současně známého popularizátora astronomie a astrofyziky, přehledně shrnuje nejnovější poznatky o astrofyzikálních tématech, která jsou v současné době středem zájmu laiků i odborníků.
K čemu sloužily megality u Stonehenge? Proč vystavěli Inkové město Cuzco? Jaký byl účel Velké pyramidy staré civilizace Mayů?
Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice.
Země * Slunce * Měsíc * Planety * Hlubiny vesmíru * Měsíce * Černé díry * Exoplanety * Supernovy * Mlhoviny * Hvězdokupy * Sluneční soustava * Komety a meteority * Galaxie * Astrofyzika Jak vypadají kosmické objekty? Je naše Slunce jedinečné? Jakou podobu mají galaxie jinde ve vesmíru? Najdeme jiné obývané planety? Který kráter na Měsíci je největší?
Zájemci o astronomii dostávají do rukou dlouho očekávané nové, zcela přepracované vydání knihy z roku 2003. První vydání chybělo již několik let na trhu, protože astronomie se tak překotně vyvíjí, že nové poznatky jsou na denním pořádku.
Čtvrtý a předposlední díl postupně vydávaného nejzásadnějšího díla evropské vzdělanosti. Kniha přináší opět rozsáhlé úvodní originální studie Petra Vopěnky o tématech: Roviny a přímky, Planimetrie a stereometrie, Tělesové úhly a Platónské geometrické objekty. Kniha je doplněna o Eudoxův výklad antického geometrického světa.
Kniha Star Trek a věda (původní název The Physics of Star Trek) reaguje na svět sci-fi série Star Trek. Ta se stala od počátku šedesátých let minulého století celosvětovým fenoménem. Její speciikum je mimo jiné i v optimistickém pohledu na budoucnost lidstva založeném na mírovém využití výsledků vědeckého poznání a technologického pokroku.
Spisovatel a vizionář Arthur C. Clarke po ukončení měsíčních misí v roce 1972 řekl: „Mohou přijít časy, kdy si lidé na Spojené státy, nebo dokonce na svět svých předků na vzdálené planetě Zemi vzpomenou právě jen kvůli projektu Apollo.“ Před padesáti lety vstoupili první astronauti na oběžnou dráhu Země a vydali se vstříc neznámému světu: na Měsíc.
Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru.
„Astronomie a fyzika – souvislosti“ navazuje na předchozí úspěšné tituly „Nové obzory“ a „Svítání“. V „Souvislostech“ naleznete nejvýznamnější objevy z astronomie a fyziky za poslední čtyři roky, od detekce gravitačních vln přes stavbu obřích teleskopů, přistání na kometě až po razantní nástup kvantových počítačů.
Princetonský astrofyzik J. Richard Gott III., jenž se řadí k takovým vědcům, jako jsou Stephen Hawking a Kip Thorne, ve své knize dokazuje, že cestování časem, jež bylo v Newtonově vesmíru nemyslitelné, je v Einsteinově vesmíru principielně možné.
Již po několik tisíciletí astronomická věda posouvá hranice lidského poznání ve snaze porozumět vesmíru a našemu místu v něm.
Pozorovanie, výskum a znázorňovanie nočnej oblohy je veľkou výzvou pre ľudstvo už od čias starých Egypťanov a Babylončanov. Táto kniha predstavuje najslávnejšie, najvzácnejšie a najpôsobivejšie hviezdne atlasy, aké vznikli od 16. do 19. storočia. Nádherné mapy známych i menej známych súhvezdí sú dôkazom, ako sa vyvíjalo poznanie vesmíru v minulosti.
Zaujměte svá místa a připravte se na nejpodivuhodnější výlet všech dob – výlet, jehož prostřednictvím poznáte celý vesmír!
Všichni se dnes a denně setkáváme s řadou přístrojů a mechanismů, které využívají prostých i složitějších fyzikálních principů – ale ať už si to uvědomujeme nebo ne (většinou ne), o fungovaní těchto věcí většinou nic moc nevíme, a málokoho z nás napadne se nad tím zamyslet.
Matematika bývá po právu nazývána královnou věd. Prakticky žádná moderní věda se bez ní neobejde, a nejen věda. Najdeme ji v našich mobilních telefonech, čárových kódech, telekomunikačních družicích, počítačových tomografech… Bez matematiky by to zkrátka v dnešním světě nešlo.
Baví vás učení? No, asi moc ne… Jako nakonec většinu lidí. Ale co když se učení stane dobrodružstvím? Co když se vám podaří zapomenout na dřinu a úsilí a najednou vás začne proces učení doopravdy bavit?
V české matematické literatuře existuje již několik monografií o teorii čísel. V této knize ale naleznete některá zcela nová témata.