Spisovatel a vizionář Arthur C. Clarke po ukončení měsíčních misí v roce 1972 řekl: „Mohou přijít časy, kdy si lidé na Spojené státy, nebo dokonce na svět svých předků na vzdálené planetě Zemi vzpomenou právě jen kvůli projektu Apollo.“ Před padesáti lety vstoupili první astronauti na oběžnou dráhu Země a vydali se vstříc neznámému světu: na Měsíc.
Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru.
„Astronomie a fyzika – souvislosti“ navazuje na předchozí úspěšné tituly „Nové obzory“ a „Svítání“. V „Souvislostech“ naleznete nejvýznamnější objevy z astronomie a fyziky za poslední čtyři roky, od detekce gravitačních vln přes stavbu obřích teleskopů, přistání na kometě až po razantní nástup kvantových počítačů.
Princetonský astrofyzik J. Richard Gott III., jenž se řadí k takovým vědcům, jako jsou Stephen Hawking a Kip Thorne, ve své knize dokazuje, že cestování časem, jež bylo v Newtonově vesmíru nemyslitelné, je v Einsteinově vesmíru principielně možné.
Již po několik tisíciletí astronomická věda posouvá hranice lidského poznání ve snaze porozumět vesmíru a našemu místu v něm.
Pozorovanie, výskum a znázorňovanie nočnej oblohy je veľkou výzvou pre ľudstvo už od čias starých Egypťanov a Babylončanov. Táto kniha predstavuje najslávnejšie, najvzácnejšie a najpôsobivejšie hviezdne atlasy, aké vznikli od 16. do 19. storočia. Nádherné mapy známych i menej známych súhvezdí sú dôkazom, ako sa vyvíjalo poznanie vesmíru v minulosti.
Zaujměte svá místa a připravte se na nejpodivuhodnější výlet všech dob – výlet, jehož prostřednictvím poznáte celý vesmír!
Všichni se dnes a denně setkáváme s řadou přístrojů a mechanismů, které využívají prostých i složitějších fyzikálních principů – ale ať už si to uvědomujeme nebo ne (většinou ne), o fungovaní těchto věcí většinou nic moc nevíme, a málokoho z nás napadne se nad tím zamyslet.
Matematika bývá po právu nazývána královnou věd. Prakticky žádná moderní věda se bez ní neobejde, a nejen věda. Najdeme ji v našich mobilních telefonech, čárových kódech, telekomunikačních družicích, počítačových tomografech… Bez matematiky by to zkrátka v dnešním světě nešlo.
Baví vás učení? No, asi moc ne… Jako nakonec většinu lidí. Ale co když se učení stane dobrodružstvím? Co když se vám podaří zapomenout na dřinu a úsilí a najednou vás začne proces učení doopravdy bavit?
V české matematické literatuře existuje již několik monografií o teorii čísel. V této knize ale naleznete některá zcela nová témata.
Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu.
V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila… Nové, doplněné vydání knihy známého fotografa hvězdné oblohy Petra Horálka bude vaším průvodcem po patrně nejkrásnějších a zároveň jedněch z nejvzácnějších úkazů na obloze – slunečních a měsíčních zatměních.
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
Vydajte sa so Stephenom Hawkingom na cestu naprieč priestorom a časom!
Vyplatí se být solidární, nebo zrazovat? Dokážete ze společného talíře jíst jen do polosyta? Spoříte si na důchod? Má smysl odpouštět? Kolik mají nevěrnice vnoučat? Kráčí evoluce kupředu?
Tři celé čtrnáct, patnáct, devadesát dva… víte, jak je to dál?
Otázku, zda matematika je či není věda, si dnes nikdo vážně neklade. Tato velice abstraktní disciplína pronikla úspěšně nejenom do většiny přírodovědeckých oborů, ale ovlivňuje skrze nejrůznější moderní technologie a přístroje i náš běžný život. Jistě bychom proto souhlasili s C. F.
Autor, profesor Čižmár, venoval štúdiu a napísaniu diela desiatky rokov, niet divu, veď dejiny matematiky v takomto rozsahu a hĺbke spracovania na Slovensku doteraz knižne nevyšli. Text rozdelený do jedenástich kapitol prináša pohľad na kráľovnú vied od predhistorickej doby až po súčasnosť.
Kniha švýcarského autora Léonarda Ribordyho Božská proporce v geometrii a číslech podává přístupnou a čtenářsky atraktivní formou zasvěcený výklad pythagorejské filosofie čísel v hlubších symbolických souvislostech.