Autor Stephen Hawking v knížce Vesmír v kostce bere čtenáře na dobrodružnou pouť do samého nitra kosmu, kde hledá univerzální teorii všeho, onen svatý grál současné moderní vědy. Jak vzniknul vesmír a kam směřuje? Co je to čas a může mít nějaký tvar?
Vesmír stále skrývá mnohá tajemství. Kromě známých tří prostorových rozměrů může skrývat i další dimenze. Zatím nevíme, zda tyto dimenze mají rozměry zlomku milimetru či zda nejsou naopak nekonečné, zda vůbec existují, nebo zda naopak neexistuje jiný vesmír vedle toho našeho, vesmír prozatím neviditelný a nedosažitelný.
Kdy uvázal člověk svůj první uzel? Jaké byly významné matematičky a proč první z nich zlynčoval dav? Lze stejnoměrně učesat chlupatou kouli? Je hra Tetris efektivně řešitelná?
Představte si kouli – dokonalý symbol jednoty. Každý bod na jejím povrchu je stejný jako všechny ostatní a leží ve stejné vzdálenosti od jedinečného bodu v jejím středu. Koule je ale i základem pěti platónských a třinácti archimedovských těles – od čtyřstěnu, krychle, osmistěnu až po osekaný dvacetistěn či otupený dvanáctistěn.
Otázka, co bylo před velkým třeskem, nedá spát mnoha lidem, vědcům i laikům. Všichni v zásadě tušíme, co to velký třesk vlastně je, ale nevíme, jak se z této hypotézy stal obecně přijímaný model. Model, který navíc nedokáže říct, jestli vesmíru, který pozorujeme a zkoumáme, něco předcházelo.
Autor úspešného bestselleru Stručná história času, ktorý sa štyri roky držal na popredných miestach v zozname bestsellerov londýnskych Sunday Times, S. Hawking, nadväzuje knihou Vesmír v orechovej škrupinke na toto svoje úspešné dielo. Vesmír v orechovej škrupinke je základným čítaním pre každého, kto chce porozumieť vesmíru, v ktorom žijeme.
Chad Orzel, profesor fyziky, blogger a pejskař, s humorem a lehkostí vysvětluje svému psovi i lidským čtenářům klíčové otázky spojené s kvantovou mechanikou v knize Jak naučit fyziku svého psa.
Na současnou společnost již nelze nahlížet perspektivou sociálních věd bez užití termínu globalizace.
Nanosvět je říší atomů a molekul, kterou moderní technika ve stále větší míře využívá. Za jejími hranicemi se nachází svět elementárních částic, do kterého pronikají fyzikové od poloviny minulého století pomocí stále rozsáhlejších experimentů a stále velkolepějších teorií. Touto knihou podává Hans G.
Energie - a zvláště energie sluneční, ať už přímá (záření) či nepřímá (biomasa, vítr, teplo oceánů, vlny apod.) či fosilní (uhlí, ropa, zemní plyn) - rozhoduje o našem životě individuálním i společenském. Nejen život náš, ale i život celé biosféry je na ní naprosto závislý.
Druhý díl publikace zabývající se problematikou života na vnějších planetách naší sluneční soustavy se zaměřuje na obří planety Saturn a Uran a především na jejich satelity, zejména Titan, Enceladus a Mirandu. Ukazuje tato tělesa ve světle nejnovějších objevů jako fascinující místa, pozoruhodně blízká naší planetě a zároveň nepředstavitelně cizí.
Autor rozebírá deset tématických okruhů z matematiky, s níž se denně setkáváme. Postupuje od snadného a samozřejmého zadání, posléze však dospívá k matematice hodné specialisty. Pestrý výběr látky pokrývá řadu přitažlivých oborů, jako je např.
Kniha je stručným a čtivým úvodem do disciplíny zvané kulturní historie. Definuje kulturní historii, seznamuje s jejím předmětem, vznikem, metodami, klíčovými tématy a otázkami, hlavními představiteli a díly, a to v celosvětovém měřítku. Autor, který je emeritním profesorem tohoto oboru na univerzitě v Cambridgi, sleduje vývoj této disciplíny od tzv.
Řídí se svět matematikou, která do něj byla předem vložena a my ji jenom objevujeme, nebo si matematiku vytvořili lidé jako jeden z nástrojů k poznávání světa? Jinak řečeno, je matematika dílem Boha či přírody, pevně vetkaným do struktury vesmíru, jak říkají následovníci Platóna, anebo pouhým výtvorem lidí?
Ilustrované vydanie najpopulárnejšej knihy Stephena Hawkinga. Popularitu jej vytvorili nielen zaujímavé odborné názory autora, ale aj jeho pozoruhodný osud. Jeho myšlienky prenikli ponad neohraničenosť vesmíru a času, aby odkryli ich tajomstvá.
Kniha navazuje na předcházející první díl Luminiscenční spektroskopie I (Academia, Praha 2006) a přehledně zpracovává celosvětový dynamický vývoj v oboru nanotechnologií z hlediska unikátních optických vlastností polovodičových nízkodimenzionálních struktur: kvantových jam, drátků a kvantových teček - nanokrystalů.
Na otázku, co je podstatou času, odpověděl kdysi Albert Einstein lapidárně: „Čas je to, co vidíme na hodinách.“ Jak vznikl vesmír a především proč? Existovalo něco již před Velkým třeskem, snad nějaký druh předchozího vesmíru? Je náš kosmos nekonečný? Co je čas a jak vzniká realita?
Chcete pochopit základní principy vesmíru, v němž žijeme? Chcete se dozvědět, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jedné kostky cukru? Proč každé vaše nadechnutí obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe? Proč v nejvyšším patře budovy stárnete rychleji než v přízemí?
Už staří Řekové věřili, že lidskou dovednost ochraňuje Diova dcera Athéna. Jako nejvyšší božstvo moudrosti a umění si vybrali ženu, spanilou Minervu, také Etruskové i jejich dědici Římané. Moudrost byla sice vždy vlastností vyvolených, nikdy však jen výsadou mužů. A právě o tom jsou životní příběhy žen učených ve filozofii, fyzice, chemii a matematice.
Ve druhém svazku edice portrétů velkých matematiků a fyziků se setkáváme s osudy objevitele záření, které je už celé století neodmyslitelnou součástí naší civilizace.