Hamiltonovská mechanika je zobecněním mechaniky Newtonovy. Je bezpochyby jedním z vrcholů toho, co člověk vytvořil, a vešla do obecného povědomí. Až do začátku dvacátého století byla považována sice za velkolepou stavbu, ale bez dalšího možného vývoje. V knize jsou uvedeny nejnovější výsledky studia týkající se tzv.
I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové.
Albert Einstein výrazně poznamenal naše chápání světa a jeho význam neklesl ani po sto letech. Einstein a jeho dílo nás bude naopak inspirovat, poučovat a udivovat nejen celá další desetiletí, ale staletí.
Kniha se zabývá novou součástí elektroniky - mikrosystémy. Tento obor zahrnuje poznatky a mechanismy elektroniky, mechaniky, optiky, chemie, biochemie aj. Publikace zhrnuje nejnovější poznatky oboru a zabývá se výhledem do budoucnosti.
Kniha autorů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a z Českého hydrometeorologického ústavu shrnuje současné znalosti o meteorologických procesech, které probíhají při vývoji oblaků a srážek. Pojednává fyzikální podstatu vzniku deště, sněhu či krup, vývoje silných bouří, tornád i dalších jevů.
První exoplaneta - planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce - byla spolehlivě prokázána v roce 1995. Nyní, zhruba deset let po prvním objevu, je exoplanet známo na dvě stovky a jejich počet se rychle zvětšuje. Ukazuje se přitom, že cizí planetární soustavy jsou velmi rozmanité: rozhodně neplatí, že ta naše představuje jakýxi univerzální "prototyp".
Autor z nejpovolanějších - nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1999, svědek a účastník některých z největších objevů vědy 20. století - provází čtenáře pestrým světem elektronů, protonů, neutronů, kvarků, leptonů a dalších elementárních částic představujících základní kameny hmoty.
Britský geometr John Martineau nabízí velmi neortodoxního průvodce naší sluneční soustavou. Ukazuje matematické, geometrické a harmonické vztahy mezi planetami, časem, prostorem a životem, které byly známé ve starověku, avšak dnes jsou již pozapomenuté. Moderní věda jim sice nevěnuje pozornost, některými svými výsledky je ale potvrzuje.
Po cenami ověnčené knize Zlatý řez přichází americký astrofyzik Mario Livio s novým příspěvkem ke vztahu matematiky, vědy a umění. V centru jeho zájmu je tentokrát fenomén symetrie. Ta je jednak jedním ze základů lidského vnímání, ale také spojnicí mezi vědou a uměním, teoretickou fyzikou a světem kolem nás.
Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně.
Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře?
Úplně běžně dnes uvádíme, kolik světelných let je od nás vzdálena která hvězda či mlhovina. Jak jsme ale na tato čísla přišli?
Po tom, co souboj o Měsíc vyhráli v roce 1969 Američané, jak vylíčil Karel Pacner v prvním dílu své ságy o příbězích vědců, konstruktérů a kosmonautů, se snažil Sovětský svaz získat body ve stavbě orbitálních stanic. To se jim skutečně podařilo, nicméně v jiných směrech Američané Sověty předstihli.
Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále.
Objev moderní kvantové teorie v polovině 20. let minulého století přinesl jednu z nejzásadnějších změn v myšlení o povaze fyzikálního světa od doby Isaaca Newtona. To, co bylo dříve pokládáno za doménu jasných a determinovaných procesů, se nyní - alespoň na subatomární úrovni - ukázalo být mlhavé a neuchopitelné. V této knize se mj.
Objev exoplanet, planet u jiných hvězd, než je naše Slunce, je jedním z největších úspěchů astronomie na prahu třetího tisíciletí. Jsme ve vesmíru sami?
Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století.
Lidé vynalezli písmo, aby mohli snadno předávat a uchovávat důležité informace. Záhy však zjistili, že některé informace jsou natolik citlivé, že by se je neměly dozvědět nepovolané osoby. V tu chvíli přichází ke slovu kryptografie - věda o vytváření šifrovacích systémů.