Monografia predstavuje sumarizujúce dielo autora o jeho bádaní o neolite v severnej časti Karpatskej kotliny. Rieši chronológiu kultúr najstarších roľníkov na Slovensku, ale i v širšom nadregionálnom kontexte.
Na základe súboru pôdorysov stavieb zo 72 sídlisk z obdobia mladšej a neskorej doby kamennej z územia Slovenska kniha predstavuje konštrukčnú rôznorodosť dobového staviteľstva. Súpis stavieb poslúžil ako pramenná báza pre zmonitorovanie frekvencie výskytu konkrétnych stavebných typov nadzemných alebo zahĺbených stavieb.
Publikácia prináša nový pohľad na viaceré ťažiskové problémy keltského mincovníctva. Autor podrobne sleduje otázky technológie výroby i organizácie razby a mapuje aj rôzne oblasti uplatnenia mincí v dobe laténskej (symbol prestíže a statusu, nástroj legitimizácie moci a osobnej či rodinnej propagácie, obetina, miera hodnôt a obeživo).
Kdy se v tuzemsku meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Lišilo se postavení meče ve střední Evropě od mečů v Japonsku?
Areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy (okr. Plzeň-sever) prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století významnou barokní přestavbou, kdy vznikla také novostavba reprezentativního opatského sídla od architekta Jean Babtisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho Aichela. Objekt tzv.
Kniežacia hrobka v Poprade patrí medzi najväčšie slovenské archeologické objavy. Archeológovia Tereza Štolcová a Karol Pieta (AÚ SAV), ktorí sa dlhodobo venujú tomuto objavu, napísali odborno-popularizačnú knihu o tejto germánskej lokalite (Knieža z Popradu a jeho hrobka). Výskum hrobky začal pred 17 rokmi a jej veľké časti boli doslovne skúmané pod mikroskopom.
Sto dvacet šest zlatých a stříbrných mincí, dvě keramické nádobky a Čertova skála jako němý svědek dávno zapomenutých osudů vlastníka peněžní hotovosti ukryté v neklidných dobách třicetileté války. To jsou hlavní indicie v příběhu mincovního nálezu objeveného v roce 2020 na katastru moravské obce Horní Ves u Fryštáku.
The book treats three primary themes. The first covers the Baden, Kostolac/Bošáca and Vučedol cultures, demonstrating their genetic relationship and indigenous development. This development is marked by changes in distribution (the global horizontal stratigraphy) caused by the penetration of the Pit Grave Culture, our second theme. The third theme analyses the emergence of the EBA.
Kniha se věnuje málo probádanému tématu: vývoji, podobě a funkci měst v severním Iráku – historické Asýrii – v době od příchodu islámu do začátku 20. století, zejména z pohledu archeologie. Výzkumu těchto otázek se přednostně věnuje česká archeologická mise, která v severním Iráku a Kurdistánu působí od roku 2006.
Radu Cinamar ohromil svět, když vydal svou první knihu Utajená minulost i budoucnost lidstva, která popisuje největší archeologický nález všech dob: skrytou komoru starou asi 50 000 let s holografickou technologií, o které se člověku ani nesnilo.
Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce a nadšeného popularizátora egyptologického bádání.
Predkladaná práca ponúka výsledky komplexného vyhodnotenia pohrebiska v Palárikove a jeho zaradenia do sústavy laténskych pohrebísk na Slovensku.
Rímsky vojenský tábor v Iži je pohraničná pevnosť Rímskej ríše na Dunaji oproti legionárskemu táboru Brigetio (dnes Ó-Szőny). Archeologický výskum na tomto mieste prebieha od začiatku 20. storočia až dodnes. Táto publikácia predstavuje prstene a gemy z areálu vojenskej pevnosti a jej bezprostredného okolia.
Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru egyptskými, německými a českými (do roku 1990 československými) misemi.
Celofarebná kniha pútavým spôsobom opisuje pôsobenie slovenských bádateľov v severovýchodnej Sýrii, počas nemecko-sýrsko-slovenského archeologického projektu Tell Fecheriye (2006 - 2011). Prostredníctvom archeologického bádania sa dostanete do pradávnych čias doby bronzovej (v 2. tisícročí pred n. l.
Doba halštatská (800450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo.
Předkládaná monografie je výsledkem snahy využít a zhodnotit pramenný materiál získaný terénním záchranným archeologickým výzkumem jedinečné památky v letech 2004 a 2005.
Josef Antonín Jíra (18681930) náleží k nejvýznamnějším postavám pražské archeologie. Soukromá archeologická sbírka, kterou vytvářel od devadesátých let 19. století, patřila ve své době k nejpozoruhodnějším v celých Čechách.
Publikace je upravený a doplněný habilitační spis doc. Pavla Koštuříka, CSc. (zemř. 1998). Ve své práci zhodnotil eneolitický materiál z hradiska u Kramolína na Třebíčsku a jiných lokalit jihozápadní Moravy a zasadil jej do středoevropského rámce. Prezentuje se tak bohatý obrazový a dokumentační materiál v graficky výborné podobě.
Neolitické sídliště v Hlubokých Mašůvkách (okr. Znojmo), situované v přilehlých tratích Padělky a Nivky, patří k nejdůležitějším lokalitám svého druhu na Moravě.