V jednom zo svojich textov Savigny formuluje programovú tézu právnej vedy: „Každý vek ľudí je nutné si predstaviť ako pokračovanie a rozvoj všetkých minulých čias… Žiadny vek nevytvára svoj svet svojvoľne, ale robí to v nerozlučnom spoločenstve s celou minulosťou. Potom musí každý vek niečo uznávať ako dané.
Neměly by se psát dvoje dějiny, jedny politického a morálního jednání a druhé politického a morálního teoretizování, protože nebyly ani dvě minulosti, jedna naplněna jen činy a druhá jen teoriemi.
Poté, co v roce 2013 vědci v CERNu v Ženevě experimentem potvrdili existenci bosonu, elementární částice, jejíž existenci předpověděl a ve fyzikální teorii popsal v roce 1964 britský teoretický fyzik Peter Ware Higgs, byla autoru teorie bosonu udělena Nobelova cena za fyziku – nejdříve se musel zrodit pojem bosonu, abychom jej v urychlovači elementárních částic
Publikace reflektuje klasickou systematiku filosofie. Mezi ontologické otázky práva řadí zejména problematiku důvodu platnosti práva čili napětí mezi právem přirozeným a pozitivním, dále zkoumání jeho účelů, jakož i základních stavebních kamenů utvářejících jeho strukturu (tj. právních norem a právních principů).
V spoločenských vedách sme svedkami prístupu založeného na redukcionizme, na viere v možnosť vyhnúť sa namáhavému a zložitému pohybu v myšlienkových póloch, v možnosť dospieť v sociálnych teóriách k fundamentálnym vysvetleniam založeným na jedinom východisku, na jedinom princípe. Autorovým cieľom je polemizovať s týmto úsilím.