Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy.
Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?