„Východiskom pre túto knihu je jednoduché, hoci paradoxné zistenie, že naša éra sa vyznačuje bezprecedentným nárastom vedomostí a zároveň úpadkom kultúry.
Čo znamená slovo „nádej“?
Dietrich von Hildebrand, všeobecně považovaný za jednoho z největších katolických filozofů 20. století, je známý díky svým četným knihám, ale až do této práce se o jeho pozoruhodném a inspirativním životě mnoho nevědělo.
Vo svojej mimoriadne vplyvnej práci Mimo dobra a zla Nietzsche priamo nadväzuje na idey, ktoré básnicky stvárnil vo svojom vrcholnom diele Tak riekol Zarathustra. Keďže sú v nej obsiahnuté všetky základné pojmy a myšlienkové motívy jeho filozofie, obvykle sa pokladá za ideálny „vstupný portál“ do jeho myslenia.
Od uznávaného historika a autora bestselleru O tyranii prichádza brilantné skúmanie slobody – čo to je, ako bola nesprávne pochopená a prečo je našou jedinou šancou na prežitie. Sloboda je naším veľkým záväzkom, ale ako tvrdí Timothy Snyder, stratili sme zo zreteľa, čo znamená – a to nás vedie do krízy.
Tato pozoruhodná kniha je napsána stylem typickým pro analytickou filozofii, ale čerpá poučení i z krásné literatury. Autor k tématu nepřistupuje pouze jako nezúčastněný filozof; z každého řádku knihy je cítit, že je to moudrý člověk, který si hledání smyslu života nejen důkladně promyslel, ale také prožil.
Celosvetová pandémia upozornila na dôležitosť starostlivosti – o seba, o naše psychické a fyzické zdravie, ale aj o iných, starších, chorých, o obete systému či klimatických katastrof.
Současná krize demokracie, kterou zakoušejí mnohá demokratická společenství, nutí nejenom politické teoretiky opětovně promýšlet klíčové pojmy demokratické tradice. Tato situace pak vede k nárůstu nových teoretických přístupů.
Svazek vůbec poprvé přináší kritickou edici a překlad dochované učenecké korespondence významného vědce, profesora medicíny a hodnostáře pražské univerzity Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595–1667), mezi jejíž nejvýznamnější příjemce patřili jezuita Athanasius Kircher (1602–1680), člen cisterciáckého řádu Jan Caramuel (1606–1682) nebo proslulý astronom a
Publikace přináší kritickou edici Výkladů nedělních epištol mistra Jakoubka ze Stříbra, které se dochovaly jako přítisk k druhému norimberskému vydání Husovy postily z roku 1564. Jde o soubor celkem padesáti čtyř kázání, pocházejících zřejmě z poloviny 20. let 15. století.
„O krátkosti života“ (orig. *De brevitate vitae*) je téměř dva tisíce let starý list Lucia Seneky, adresovaný příteli. Seneca, jako jeden z nejvýznamnějších představitelů stoicismu, nás nutí v tomto nadčasovém díle přehodnotit, jak nakládáme s časem. Ukazuje, že kvalita života nezávisí na jeho délce, ale na tom, jak jej využijeme.
Píšuc o pravom zmysle v umení Sallis prejavuje veľkú úctu k samotnému dielu: umelecké dielo nezastiera, ako to zvyknú robiť filozofi, ale upozorňuje na jeho povrch, na jeho farebnosť, na „farbu tela“, na jeho znelosť.
Inteligence byla dlouho považována za výlučně lidskou vlastnost. Avšak vědecké výzkumy, technologický pokrok i posuny ve filozofii v posledních letech ukazují něco jiného. Člověk byl jediným inteligentním tvorem proto, že se definice inteligence odvíjela od jeho ustrojení, zkušeností a prostředí.
Autoři knihy Proč se nebát umělé inteligence?
Kniha chce ukázat, jakými konkrétními způsoby se v přístupech kriticky navazujících na Masarykovo a Patočkovo myšlení klade otázka po člověku, kterou poválečný Patočka označil za centrální otázku české filosofie, a jak se na tuto otázku odpovídá.
O co v životě skutečně jde? Jak žít život smysluplně, inteligentně?
Básnické texty v zbierke Výklad významu svojou formou pripomínajú slovníkové zápisy. Archivujú diskrétny príbeh lásky, ktorý je prežívaný, ale nie žitý. Dôležitým v zbierke sa tak stáva jazyk a testovanie jeho schopnosti zastaviť proces miznutia druhého.
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení.
Timothy Morton, významná postava na poli ekológie, literárnej kritiky a objektovo-orientovanej filozofie, nás v tejto knihe láka do magickej noci objektov. Ak veci iskria neprítomnosťou a nedajú sa redukovať na ich využitie, vzťahy či vnímanie, môžu na seba navzájom pôsobiť len nepriamo, v zvláštnej oblasti stôp a odtlačkov. Táto oblasť je estetickou dimenziou.
Finálna časť rozsiahleho traktátu britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) venovaného systematickej analýze a komparácii princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií.