Když v roce 1996 vyšla kniha Vzpoura deprivantů, vyvolala zaslouženou pozornost. Šlo o první příspěvek českých autorů k tématu lidí s charakteristickým souborem odchylek citového a sociálního života, pro které je jediným smyslem bytí dosažení a udržení moci.
Moc. Fenomén, ktorý v mnohých vyvoláva prevažne negatívne asociácie. Je túžba po moci vlastná len určitej skupine ľudí a naozaj má len negatívnu podobu?
Prečo prerobíte, ak sa skúsite hrať na realitného agenta? Čo stojí za silami, vďaka ktorým naletíme na sezónne zľavy a prečo sme ochotní cestovať hodinu, aby sme ušetrili pár eur? Prečo pri platení často cítime až fyzickú bolesť?
Pořiďte si dítě, to pomůže!" Rozhodně mu nesmíš psát první!" Cože? On je ve znamení Raka?!
Toto je kniha o závislostech, tj. o něčem, co se týká každého z nás. Závislí totiž nejsme ani náhodou pouze na drogách, alkoholu, gamblingu nebo cigaretách. Závislost je cokoliv, po čem toužíme tak, že si nedokážeme pomoct, co nás dočasně utěší či uklidní, ale dlouhodobě nám či našemu okolí ublíží.
Co je pravda?
Kniha je vyvrcholením trilogie, do které patří společně s tituly Moc versus síla a Vševidoucí Já. Dr. David Hawkins v ní vysvětluje a popisuje podstatu a povahu vědomí. O vysokých stavech, které sám realizoval, hovoří s neobyčejnou jasností, která čtenáři umožňuje lépe jim porozumět a snáze k nim na duchovní stezce postupovat.
V současné době vedle sebe žijí tři až čtyři generace se zcela odlišnou životní zkušeností. Potkávají se ve vztazích, na pracovišti i doma. To je velká výzva, jak se společně posunout. Je potřeba porozumět preferencím, které každá generace má, učit se od sebe navzájem a rozvíjet se i díky poznání sebe sama, zejména vlastních emocí.
Publikace se věnuje možnostem využití projektivních metod v diagnostice osobnosti a vede čtenáře k tvořivému psychologickému uvažování o datech získaných pomocí těchto technik.
Cílem této učebnice není pouze podávat základní teoretické informace z oboru psychologie, ale především vést vás k tomu, abyste se naučili maximálně využívat teoretické poznatky při ošetřování nemocných, ve styku se spolupracovníky, v osobním životě mezi vrstevníky, později ve svých rodinách a při výchově svých dětí.
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než tomu bylo před sto lety.
Tato kniha pojednává o utváření duše. Pokouším se v ní vytvořit psychologii duše, napsat esej obsahující novou vizi psychologie z hlediska duše. Jde tudíž o knihu staromódní i radikálně novátorskou, protože se vrací ke klasickým pojetím duše, zároveň však prosazuje myšlenky, o nichž současná psychologie ještě ani nezačala přemýšlet.
Laura van Dernoot Lipsky má dlouholeté zkušenosti s prací s traumatem a ve své knize přináší hluboký a citlivý průzkum často nevědomé daně, kterou platí lidé, kteří se snaží udělat ze světa lepší místo. Možná se cítíme unavení, jsme cyničtí nebo umrtvení, případně máme pocit, že nikdy nemůžeme udělat dost.
Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) je založena na předpokladu, že chování jedince lze ovlivnit změnami v prostředí a zpevňujícími důsledky daného chování. Postupy dané touto analýzou lze využít například pro rozvoj komunikace, učení se novým dovednostem, podpoře sociální interakce či sebeobsluhy nebo eliminaci nežádoucího chování.
Sebevražda je po dopravních nehodách druhou hlavní příčinou úmrtí lidí ve věku 16–25 let.
Fenomén učení hraje v životě všech lidí prvořadou roli – setkáváme se s ním od kolébky až do nejvyššího stáří. Kniha klade důraz nejen na klasické teoretické koncepce učení, ale i na aktuální problémy ve výchovně-vzdělávací praxi.
Prvá časť nás naučí pochopiť význam chorôb a čo sa nám snažia v skutočnosti povedať a načo nás upozorňujú. Zároveň tu dostávame výnimočný návod, ako zmeniť svoje myslenie a správanie, svoje podvedomé naprogramovanie tak, aby sme sa zbavili aj tých najťažších chorôb.
Kniha prináša komplexný pohľad na intelektové nadanie, mapuje kognitívny, emočný, osobnostný, sociálny, morálny či fyziologický vývin nadaných žiakov. Dotýka sa aj vysoko špecifických tém, ako je sebaobraz, kariérové poradenstvo, pridružené poruchy, sociálno-patologické javy či rôzne typy nadania. Kniha čerpá z autorových osobných skúseností.
Novinářka Alice Robbová se na jedné výzkumné výpravě v Peru naučila lucidnímu snění, při němž si spící člověk uvědomuje svůj stav, a dokonce může ovlivňovat podobu vlastních snů. Pro Robbovou to byl matoucí a zároveň povznášející zážitek.
Philip bol pacient, ktorému renomovaný psychoanalytik Julius Hertzfeldt pred dávnymi rokmi nedokázal pomôcť a vyliečiť ho zo závislosti od sexu. Ich životné cesty sa opäť pretnú v čase, keď je Julius náhle konfrontovaný s vlastnou smrteľnosťou a ochorenie, ktorému čelí, ho prinúti klásť si otázky o význame svojho života.