Kniha Tonyho Osgooda, britského odborníka na problematiku podpory lidí s mentálním postižením a chováním náročným na péči, vychází z metody podpory pozitivního chování (angl. zkratka PBS).
Mnohé děti, které zažily vážné trauma, se uzavřou do sebe a je pro ně složité zapojit se aktivně do terapeutického procesu. Tato kniha nabízí soubor terapeutických aktivit, které dětem a dospívajícím pomohou v prozkoumávání jejich pocitů a v projevování vlastních potřeb.
Vůle ke smyslu představuje autorský výbor z Franklových přednášek, které měl mezi lety 1946 a 1980. Jejich základní téma je následující: Člověk je tvor hledající smysl (logos) a poskytnout člověku pomoc v jeho hledání je jedním z úkolů psychoterapie – a to především Franklem koncipované logoterapie. Výbor doplňuje příspěvek Franklovy žačky Elisabeth S.
Psychoanalýza se nemusí nutně odehrávat jen na psychoanalytickém sezení s psychoanalytikem. O tom je přesvědčená autorka, když nastiňuje možnosti využití psychoanalýzy k samostatné práci na sobě, ať už mezi sezeními, či v době přerušení terapie například z důvodu nemoci nebo dovolené, ale i v rámci seberozvoje.
Traumatické zážitky zanechávají následky, které mnohdy přetrvávají až desítky let. Řadu let se soudilo, že s traumatem nejlépe pomáhá, pokud o něm člověk opakovaně mluví a hledá, co by mohlo jeho následky uzdravit.<br/>Lidé, kteří zažili trauma, popisují něco jiného.
„Rozprávajme sa s deťmi primerane veku aj na tému inakosti, rovnosti a tolerancie pomocou príbehov v knihe, ktoré sú pre deti zaujímavejšie a zapamätateľnejšie ako ponaučenia a rady. Deti milujú príbehy a nám dospelým slúžia ako vynikajúci nástroj na rozhovor s dieťaťom, na obohatenie jeho vnímania seba samého, svojich pocitov, ale aj vnímania okolitého diania.
Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené bytosti.
Systematická kniha přináší přehled základních psychoterapeutických směrů včetně psychodynamického, existenciálního, interpersonálního, behaviorálního, kognitivního, systemického, konstruktivistického, multikulturního a integrativního. Jednotlivé školy jsou spolu srovnávány s cílem vytvořit transteoretický pohled na psychoterapii.
V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby?
Kniha je úvodem do tzv. systémů vnitřní rodiny (Internal Family Systems, IFS), který dnes patří mezi uznávané psychoterapeutické přístupy. IFS zpochybňuje představu jednotné identity a zdůrazňuje existenci různých části v jednom člověku (např. vnitřní dítě, vnitřní kritik, vnitřní sabotér).
Příručka vzniklá z netradiční spolupráce specialistky na poruchy pozornosti a odbornice na úklid, uspořádávání a třídění je určena pro dospělé, kteří mají obtíže se soustředit, nejsou schopni dokončit práci a myšlenky jim neustále zalétají jinam.
Ničí vám úzkost život? Máte pocit, že vám diktuje, kdo jste, co máte dělat a s kým máte trávit život? Máte někdy pocit, že jste lapeni v bublině strachu a paniky?
Vývojová neuropsychologie je zaměřena na propojení vývoje mozku s různými psychickými funkcemi. Přináší informace o vývoji mozku od raného věku do adolescence, který závisí na zrání i na stimulaci.
Kniha Slovo ako nástroj v terapii ponúka praktické informácie každému, koho zaujíma práca so slovom, príbehom, metaforou, tak aj pre tých, ktorí chcú rozšíriť svoje vedomosti v oblasti biblioterapie, tvorby metafor a príbehov podľa aktuálnej situácie a klienta.
Kniha plná odpovedí, ktoré sme sa vždy chceli opýtať, ale nebol vtedy po ruke žiadny psychológ ani psychiater. Hypnóza, sugescia, telepatia – tieto tajomné slová označujú javy, ktoré v chápaní väčšiny ľudí hraničia s mágiou a mystikou. Veda však neúprosne napreduje a necháva v živote stále menej miesta pre nevysvetliteľné veci.
V ťažkých chvíľach, ktoré nám život prináša, neraz čelíme nadmernej úzkosti, strachom a negatívnym myšlienkam. Ako si v takýchto situáciách zachovať pokoj srdca a radosť?
Mentální anorexie, deprese, závislost na alkoholu, potíže otěhotnět, sebepoškozování, tetanie a panická porucha… Proč se nemůžeme zbavit katastrofických strachů o své blízké? Jak je možné dostat se do stavu, kdy se nám nechce žít? Naši dobrou vůli udržet si tělesnou váhu zhatí genetika, nebo psychika?
Čas od času je užitečné se na chvíli zastavit a odpovědět si na základní otázky, které souvisejí s naším bytím. S tím, jaký život žijeme. Udělat si inventuru a pořádek v tom, kde se právě nacházíme, co tady děláme, kam směřujeme, zda jsme spokojení a zda to takto chceme mít.
Co říct někomu, kdo právě ztratil milovaného člověka? Jak poradit matce, které zemřelo dítě? Jakou podporu poskytnout lidem, kteří při tragickém neštěstí přišli o někoho ze svých blízkých? Omšelé fráze plné planých útěch mohou spíš uškodit než pomoct. Jak ale opravdu pozůstalým podat pomocnou ruku?