Sto let od narození Ronalda Reagana je výročím, na které by se nemělo zapomenout. Neudělal to ani CEP. Reaganovo osmileté prezidentství zásadním způsobem ovlivnilo celá 80. léta.
Může charitativní práce ovlivnit katolickou teologii?
Protože Jean-Jacques Rousseau představuje možná nejvlivnějšího francouzského filozofa, dvě stě třicet let od jeho smrti rozhodně nelze nechat bez povšimnutí.
Padesát let od smrti francouzského spisovatele Alberta Camuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Zachycení absurdity lidské existence Camusem je mistrovské. Camus se stal hlavním představitelem francouzského existencialismu, i když sám se k němu příliš nehlásil.
Letos uplynulo šedesát let od smrti Johna Maynarda Keynese a současně sedmdesát let od vydání jeho "Obecné teorie", která na několik desetiletí předznamenala vývoj ekonomické teorie i hospodářské politiky.
Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země.
Plynová krize z počátku letošního roku ukázala mimořádný význam energetiky pro fungování ekonomiky. Proto téma energetická politika. I když Rusko a Ukrajina uzavřely dohodu o obnovení dodávek plynu do Evropy, evropské země přemýšlejí, jak své zdroje plynu diverzifikovat.
Druhá světová válka představuje mimořádně smutnou etapu světových dějin. Její přímé oběti se počítají na desítky miliónů. Rozdělení sfér vlivu vítěznými mocnostmi předznamenalo pozdější vybudování železné opony a tím vznik další války – tentokrát studené.
What Is Europeism Centrum pro ekonomiku a politiku nabízí sborník anglických textů "What Is Europeism" s podtitulem "What should not be the future for Europe" (Prague, Center for Economics 2006).
Členské státy EU budou muset podle směrnice Evropské unie do roku 2018 zajistit, aby nové a nově významně rekonstruované budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s tzv. téměř nulovou spotřebou energie. Do roku 2020 mají tuto podmínku splňovat dokonce úplně všechny nové budovy, včetně soukromých.
Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20.
Soubor studií jedenácti autorů ze Španělska, Venezuely a České republiky přináší pohled na problematiku sledovanou se stále větším zájmem nejen v hispánském světě – na fenomén moci a sociálních konfliktů ve vzájemném vztahu.
Lidská práva jsou významným hybatelem moderní civilizace. V hospodářsky vyspělém prostředí dnešní Evropy přijde mnohým jen stěží uvěřitelné, že ještě v 21. století miliarda lidí na světě hladoví, téměř polovina lidstva nemá přístup k pitné vodě či lékařské péči, a miliony lidí žijí v otrockých podmínkách.
Již delší dobu trápí odbornou i laickou veřejnost u nás, ale i v zahraničí nízký populační růst. Stížnost, že se rodí málo dětí, už opravdu je okřídlená. Někteří proto volají po nasazení aktivní propopulační politiky. Čili nemluví o sobě, ale o jiných. Nechtějí ovlivňovat sebe, ale je. Je to téměř klasické.
Předmluva Jako dědictví centrálně plánované ekonomiky zbyly různé špatné úvěry. Proto jsme na počátku transformace špatné úvěry – především úvěry na trvale obracející se zásoby - přesunuli do zvláštní instituce, Konsolidační banky, která byla později přejmenována na Českou konsolidační agenturu (ČKA).
Pět set let od narození Jana Kalvína je letošním kulatým výročím, které rozhodně volá po hlubší reflexi. Známý švýcarský teolog francouzského původu se proslavil nejen teorií předurčení, ale i rozvojem protestantské doktríny, kterou se zařadil po bok světových reformátorů jako Martin Luther, Ulrich Zwingli, Jan Viklef či Jan Hus.
Nacistická okupace českých zemí 15. března 1939 patří k nejčernějším okamžikům našich moderních dějin. Sedmdesát let od jejího uplynutí navozuje řadu zásadních otázek. Byla nacistická okupace Čech a Moravy překvapivý a nepředvídatelný akt západního souseda, nebo přirozené vyvrcholení hitlerovského expanzionismu? Měli a mohli jsme se bránit?
Karel Kramář, od jehož narození uplynulo v prosinci roku 2010 sto padesát let, byl pozoruhodnou osobností české pravice doby pozdní monarchie a celé první republiky. Proslavil se jako první československý premiér a jako dlouholetý poslanec rakouské Říšské rady, českého zemského sněmu a československého Národního shromáždění.
Analýza zahraniční politiky nabízí pestrou paletu koncepčních nástrojů, které umožňují lépe porozumět chování státu v mezinárodních vztazích, odlišit podstatné informace od nepodstatných a předkládat alternativy pro zahraničněpolitická rozhodování.
Teorie transnacionální migrace ukazují, že přistěhovalci a jejich potomci udržují přes-hraniční vazby s jejich původním domovem a snaží se zároveň o budování nového domova, respektiveo začleňování se do sociálních institucí a sociálních sítí přijímající společnosti.