Historická sociologie je hraniční disciplínou, která dnes prožívá v sociálních vědách svoji renesanci. Z jejího tematicky velmi bohatého obsahu byla pro účely této kolektivní práce zvolena jako klíčová problematika koncepcí usilujících odhalit, charakterizovat a vysvětlit povahu a směr dlouhodobých sociálních procesů.
Politika je divadlo dynamické a stále se měnící, na němž se odehrávají některá z nejzávažnějších světových dramat. Věda, která ji studuje, je rozsáhlá a eklektická. Zahrnuje totiž témata tak rozmanitá, jako jsou srovnávací politologie, politická filosofie, mezinárodní vztahy a politická ekonomie.
Publikace, volně navazující na knihu Politická filozofie. Aktuální problémy, je tentokráte zaměřena na významné osobnosti a témata soudobé politické filozofie. V první části knihy představují autoři vlivné postavy filozofie naší doby - Richarda Rortyho, Francise Fukuyamu, Petera Singera, Johna Rawlse, Jürgena Habermase a Otfrieda Höffa.
Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén.
Téma postavení národních států v globalizačních procesech představuje jednu z nejdiskutovanějších otázek současného světa.
Publikace je první v připravované řadě komparací politických systémů. Zahrnuje jak teoretické kapitoly zabývající se problematikou studia politických systémů a úskalím jejich komparací, tak rozbor fungování systémů, které představují základní modely demokracie, jež se staly inspirací pro mnoho dalších zemí světa.
Publikace Základy sociologie a politologie je určena zejména vysokoškolským studentům, ale také odborné a laické veřejnosti. Její zvláštnost spočívá ve zvoleném přístupu k interpretaci vybraných sociologických a politologických problémů.
Kniha je společným projektem autorského týmu odborníků na politologii, veřejnou správu a správní právo, která má za cíl uvést čtenáře do problematiky české veřejné správy (teorie veřejné správy, vývoj veřejné správy na českém území, její reforma, veřejná správa na úrovni obcí a krajů apod.).
Kniha se věnuje vývoji a proměnám evropského politického myšlení od antiky až po 19. století. Přehlednou a systematickou formou čtenáře seznamuje se základními vývojovými trendy politického myšlení a jeho hlavními osobnostmi. Předností knihy je začlenění vlastních politických teorií do širšího historického kontextu.
Publikace se zabývá problematikou prvních let po 2. světové válce (1944-1952). Zaměřuje se na poválečné uspořádání Evropy i světa, hlouběji pak analyzuje příčiny vzniku a průběh studené války jako období prudké ideologické i mocenské konfrontace.
Publikace volně navazuje na knihu Commonwealth. Politické systémy.Věnuje se vývoji a současnému stavu Commonwealthu a obsahuje rovněž kapitoly pojednávající o politických systémech vybraných zemí. Konkrétně se jedná o politický systém Šrí Lanky, Ghany, Keni, Malty, Botswany, Bangladéše a Namibie.
Naše společnost a svět se za uplynulých pět let, od doby prvního vydání knihy, změnily. I tyto změny a nové zkušenosti se potřebují v rámci moderní politické vědy dočkat adekvátního zobecnění.
Mezinárodní vztahy se ve 20. století utvářely na pozadí několika výrazných událostí a procesů, které zasáhly téměř všechny části světa a které nesmazatelně ovlivnily charakter současného mezinárodního systému.
"Výkladový atlas mezinárodních vztahů autorů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni je výborným studijním materiálem, výukovou pomůckou i publikací rozšiřující odbornost těch, kteří se primárně soustředí na některou z příbuzných společenskovědních disciplín.
Čtvrté vydání této učebnice – odborníky nanejvýš příznivě přijaté a i komerčně úspěšné – je čtivým a srozumitelným uvedením do názorových proudů a doktrín, které utvářely světovou politiku a dominovaly jí.Počínaje tradičními ideologiemi 19. století, jako jsou liberalismus, konzervatismus a socialismus a konče tzv.
Publikace není vyčerpávající prací o sociologii, ale je koncipována s ohledem na studenty právnických fakult. Není to však sociologie práva, která tvoří samostatnou disciplínu sociologie. Kniha je rozdělena do tří částí. V první jsou zmíněny významné autority a směry sociologického myšlení.
Všeobecná státověda se na rozdíl od politologie, jež je disciplinou sociologickou, soustřeďuje na formální a normativní stránku politických, resp. mocenských institucí. Od ústavního práva se liší stupněm obecnosti teoretických modelů, které vytváří, jakož i principů, které definuje.
Publikace se zabývá představením teorií věnujících se soutěži politických stran v oblasti politických témat.
Publikace se věnuje vybranému sociologicky relevantnímu problému sociální kontroly, který je zkoumán zejména ve vztahu k právu jako mnohostrannému společenskému jevu. Pozornost se soustřeďuje na právo jako hlavní nástroj sociální kontroly.
Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie.
