Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce 2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi ve sdělovacích prostředcích i na Internetu. Tento vědec již předtím napsal hodně děl o vztahu filozofie a vědy, v nichž kromě jiného usvědčoval víru v Boha z iracionality a poukazoval na její negativní vliv na společnost.
Krátky obsah: Vývojové stupně nervové soustavy a její funkce Vývojové etapy lidského mozku Stereotaktické operace a jejich přínos k fyziologii mozku Hypotéza o funkční souvislosti dvou pamětí
Třiatřicet měst. Třiatřicet míst. Třiatřicet osobních příběhů lidí, kteří se v českých regionech snaží oživit veřejný prostor. O městech a lidech je knižní debut dramaturgyně, produkční a kulturní manažerky Michaely Hečkové z projektu Piána na ulici.
Autor díla je spisovatel a literární kritik, brilantní a temný myslitel, solitér ve svém životě i díle. Zabývá se esenciální osamělostí, stejně jako vztahem díla a prostoru smrti či literárního prostoru, který vymezuje a přibližuje, nebo problémem inspirace a sdělení.
"Vizitkou dobrého novinára je jeho profesionalita..." V rozbouřených postmoderních časech, ve kterých je vše možné a cení se především provokace, manipulace se čtenáŕi a finanční úspěch, představuje Tušerova tvorba pevný přístav, ve kterém se ctí "staromilské" mesiášské poslání médií a prastaré etické hodnoty a normy...
Bioetika sa na konci 20.
Prečo tisíce Slovákov zdieľajú články obskúrnych webov, ktoré si pred pár rokmi všímal len málokto? Ako vyzerajú manipulácie na sociálnych sieťach? A je pravda, že slovenské médiá klamú a píšu to, čo im diktujú vlastníci?
Bibliografie literárních překladů z italštiny je rozdělena do dvou oddílů. První část obsahuje tištěné překlady italské prózy, poezie a divadelních her včetně libret, od prvotisků až po současnost (do r. 2015 včetně, částečně 2016). Zachycuje všechny přeložené spisovatele, které se podařilo zjistit, bez ohledu na jejich význam.
Kolektivní monografie věnovaná uplatnění představových schémat a stereotypů v perspektivě kognitivně a kulturně založené lingvistiky je společným projektem učitelů, doktorandů, studentů a absolventů bohemistiky a oboru Čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Jak souvisí zdánlivě teoretická genderová analýza s archeologickou praxí?
Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch.
Ačkoli o sobě rádi přemýšlíme jako o racionálních bytostech, které zvažují pro i proti, současný neurovědecký výzkum a společenské vědy naznačují, že spíše než realisté jsme vrozeně předurčeni k tomu být optimisté. Obyčejně očekáváme, že věci dopadnou lépe, než jaký se nakonec ukáže být skutečný výsledek.
Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století. Je zakladatelkou a první děkankou (2001-2007) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny česko-francouzských vztahů a na problematiku Gender History.
V jistém smyslu nevěříme v rok 2000“, říká francouzský myslitel Jean Baudrillard. Mnohem znepokojivější je jeho tvrzení, že milénium by se nemuselo konat. Baudrillardova analýza „Y2K“ odhaluje tklivou kulturu, zaměřenou na ukládání, litování a propírání vlastní minulosti, a dále ukazuje svět, z něhož se vytratila i možnost „konce historie“.
Generace českých čtenářů nadchly knihy anglicky píšících autorů. Do češtiny je překládán jen zlomek z celkové produkce, a není proto snadné utvořit si alespoň rámcový přehled o její podobě.
Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Od dob osvícenství západní civilizace věřila, že lidskost bude postupovat vpřed společně s rozumovým poznáním a vědou. Že scientia zajistí conscientia. Vždyť přece ten, kdo správně ví, bude i správně jednat.
Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup.
Publikace představuje pokus o teologicko-antropologicky orientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.
Jadrom tejto práce je pokus o rozpracovanie termínu banálne zlo, ktoré po prvý krát použila Hannah Arendtová v súvislosti s Adolfom Eichmannom. Z interpretácie Arendtovej chápania zla sa pozornosť presúva na skúmanie konformizmu, vstupu kritéria efektivity do ľudského konania a absolutizácie jednej hodnotovej perspektívy.