Vývoj kodifikace české výslovnosti

Monografie se zaměřuje na problematiku výslovnosti spisovné češtiny. Rozebírá historii českého ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá prvními snahami
o zachycení výslovnostních pravidel, přípravami kodifikačních příruček v Ústavu pro jazyk český a shrnuje
i nejnovější vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti. Těžiště práce spočívá především v analýze obsahů významných ortoepických příruček; detailně se soustřeďuje na ta výslovnostní pravidla, která se postupně
proměňovala nebo jejichž znění je z pohledu současné
výslovnostní normy problematické. Součástí knihy jsou
také výsledky fonetických analýz, provedených zejména
v korpusu Monolog.