Pravidla českého pravopisu , jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce. Ústřední část je pojata jako pravopisný slovník.
400 základních pojmů z mluvnice, pravopisu, stylistiky a tvoření slov v rozsahu učiva českého jazyka 2. stupně ZŠ. Objasňování obsahu pojmů je zpracováno formou výkladů a definicí s doplněním jednoznačně srozumitelných příkladů.
Učebnice se přizpůsobuje současné německé gramatice. Vychází v nové grafické podobě a používá nové metody učení.
Netradiční metoda výuky cizího jazyka - učebnice nevyžaduje žádné předchozí gramatické či lingvistické znalosti. Je sestavena tak, aby studujícímu usnadnila zvládnutí určitého počtu jednoduchých a praktických frází. Skládá se ze dvou částí: část A obsahuje ve dvaceti lekcích nejpoužívanější fráze, gramatiku a cvičení s klíčem.
Kromě autorek z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se na výběru hesel podílel také doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. a prof. J. Rekus z Vysoké školy pedagogické v Karlsruhe.
Obsahem střední slovník zpracovaný pro širší okruh českých uživatelů. Slovník vychází z platné pravopisné normy pro Nová pravidla německého pravopisu z r. 1996. Slovní zásoba využívá ustálené aktuální terminologie obohacené o některé hovorové, slangové výrazy z oblasti studentského života a sportu.
