Geometrický odkaz českého středověku vrcholnému baroku
Autor: Ladislav Moučka
Vydavateľstvo: Půdorys 2018
EAN: 9788086018447
Unikátní luxusní celobarevná kniha v ochranném kufru obsahuje 564 kótovanách výkresů a 40 fotografií. Čtenářům je předložen nový pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi. Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb.
čítať viacUnikátní luxusní celobarevná kniha v ochranném kufru obsahuje 564 kótovanách výkresů a 40 fotografií. Čtenářům je předložen nový pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi.
Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb. Nezměněný proporční modul totiž nalézáme od nejstarších raně středověkých staveb, přes geometrický gotický klíč uplatněný při návrhu Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, až po barokní gotiku Jana Blažeje Santiniho. Téma knihy je proto rozděleno do tří částí:
První část (str. 21-102) s názvem Strom života pojednává o geometrii raně středověkých staveb na našem území. Bylo vybráno třináct rotund a půdorys základů stavby byzantského typu, neznámého zasvěcení, objevené v letech 1969-2018 na pražském Vyšehradě. Těchto čtrnáct staveb tvoří ukázku kompozičních půdorysných návrhů v rozmezí 10. - 13. století.
Druhá část (str. 103-178), pojmenovaná Matka katedrála, obsahuje přesné půdorysné i výškové zaměření Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato měření zachycují tři hlavní stavební etapy od založení katedrály v roce 1344 až po její novogotické dokončení na konci 19. století.
Třetí část (str. 179-469) Jan Blažej Santini Aichel - vlastní těžiště knihy - je založena na novém zaměření a matematizaci jeho základních děl. Pro tuto část bylo vybráno devět Santiniho centrálních staveb. Použití společné kompoziční sítě je doloženo formou postupných geometrických kroků u čtyřiadvaceti autentických staveb. To umožnilo provést srovnávací analýzu a následné vytvoření matematických modelů. Potvrzení správnosti postupů je u každé stavby zvlášť podloženo metodou dvojího a vícenásobného důkazu.
Kniha znovuobjevuje kontinuitu stavební tradice v naší zemi. Je tedy přínosná nejen k hlubšímu pochopení Santiniho díla, ale zároveň přibližuje jednu z dosud skrytých stránek raně středověkého a gotického myšlení. Objevený geometrický systém v budoucnu umožní i přesněji porozumět sakrálnímu stavitelství v širším evropském kontextu.