Monografia venovaná priekopníkovi a jednému z najvýznamnejších tvorcov slovenskej kinematografie je dielom autorky reprezentujúcej našu najmladšiu filmologickú generáciu. Vo svojom texte sleduje Bielika a jeho tvorbu čo najkomplexnejšie: od genofondu a fyziologických dispozícií až po obraz človeka-tvorcu, ktorý sa raz prispôsobuje prostrediu, inokedy ho sám aktívne mení.
Vztahem filmu a perspektivního malířství se filmová věda zabývá již od začátku 20. století. Od sedmdesátých let tento zájem zintenzivněl a přímá spojitost mezi malbou (počínaje obdobím quattrocenta) a filmem (a dále i novými médii) se stala tématem hojně diskutovaným nejen ve filmové vědě, ale i v kunsthistorii a v tzv. vizuálních studiích.