Hlavními tématy této publikace jsou československé reflexe tvorby britského spisovatele George Orwella, zejména proslulých románů 1984 a Farma zvířat. Společně s romány My Jevgenije Zamjatina a Konec civilizace Aldouse Huxleyho se jedná o klasická díla dystopické literatury.
Druhé rozšířené vydání Encyklopedie tetování přináší rozsáhlejší encyklopedické uspořádání historie tetování napříč historií, kontinenty a etniky. Každá skupina, klan nebo společenství, která praktikovala tetování měla svá místa, kde se lidé na tetování připravovali či se tam tetování přímo provádělo.
Skupina BOXART, umění v boxu, box v uměni. Osobní zážitky boxerů i umělců, světových i našich. Zajímavé texty, rozsáhlá fotodokumentace. Objemná kniha pro nejen příznivce boxu. Jiří Sozanský vypadá jako boxer – a nejenom to, on opravdu boxerem je, i když nikdy na nejvyšší úrovni neboxoval, protože dal přednost umělecké dráze.
Publikace je kolektivním sborníkem a teoreticko-uměleckou reflexí projektu Centra pro umění a ekologii UMPRUM. Podobně jako archiv projektu zachycuje jeho procesuálnost v letech 2022–2024 a shrnuje jak teoreticko-metodologické, tak imaginativní a vizuální uvažování o tématech umění, ekologie, inkluze, ekofeminismu, nerůstu a komunitního soužití ve veřejném prostoru.
Jako fotografka, portrétistka, odbornice na dokumentační činnost a autorka mnoha publicistických textů, se Lucia Moholy (1894–1989) vzpírá jasné kategorizaci. Působila aktivně jak v avantgardních kruzích, tak na poli informační vědy, kde přispívala k prohloubení porozumění vizuální reprodukci.
V knize Japonská mysl nabízí autoři západním čtenářům zasvěceného průvodce, který jim pomůže pochopit jedinečné aspekty japonské kultury. Čtenáři této knihy získají ucelenou představu o japonské společnosti a jejích základních hodnotách.
Jaký je rozdíl mezi ozvěnou a dozvukem? Kam nejlépe umístit mikrofony?
Kniha fotografií Vladislava Galgonka vychází jako šestý díl edice Olomoučtí fotografové, na které spolupracuje Vydavatelství Univerzity Palackého s Muzeem umění Olomouc. Vladislav Galgonek (*1946 v Českém Těšíně) absolvoval lidovou konzervatoř (1967–1969), obor reportážní fotografie (1981–1985).
Průvodce filmovou a audiovizuální výchovou nejen pro základní školy, primárně zamýšlený jako výukový a studijní materiál pro učitele i studenty (žáky). Příručka je vhodná jak pro samostatný předmět věnovaný audiovizi, tak pro využití v jiných předmětech (český jazyk a literatura, dějepis, výtvarná výchova, hudební výchova).
Arthur Coleman Danto (1924–2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme. Tato studie se zaměřuje na Dantův přístup k definování umění.
Publikácia k výstave Celok je menší ako súčet jeho častí, podobne ako formát výstavnej prezentácie i samotná architektúra pôvodnej výstavy, ktorá sa konala 26. 11. 2021 až 30. 5. 2022 v Mirbachovom paláci GMB, vychádza z výskumu tvorby neoavantgardného umelca Petra Bartoša (1938) a artikuluje i formy jeho autorskej prezentácie.
Jedinečný odkaz textov Gisely Weyde, významnej kunsthistoričky, archeologičky, maliarky, ochranárky etc., spolu s ich kritickým spracovaním je dnes nanajvýš aktuálnym a relevantným prínosom k otázkam zachovania a ochrany staviteľského a umeleckého dedičstva vo verejnom priestore, ako aj príspevkom ku scitliveniu v individuálnom vnímaní umenia mesta.
Kniha, vycházející ke stejnojmenné retrospektivní výstavě Aleksandry Vajd v Museum of Contemporary Art Metelkova +MSUM v Lublani (8. 12. 2023–5. 5. 2024), mapuje komplexní dílo pětadvacetileté tvorby této významné umělkyně a pedagožky, která na UMPRUM působila 15 let jako vedoucí Ateliéru volného umění IV.
Kolektivní monografie se zabývá specifiky výuky teoretických aspektů umění na uměleckých školách. Dějiny umění coby vědecký obor generují, systematizují a performují vědění specifickým způsobem, text si proto v úvahách jednotlivých autorů klade otázky: Jak jsou výstupy umění transformovány pro potřeby edukace na vysokých uměleckých školách?
Francis Ford Coppola je jedním z největších amerických snílků a jeho nejúžasnějším snem je produkční společnost American Zoetrope, kterou založil v San Franciscu v roce 1969. Prostřednictvím experimentální, komunitní utopie Zoetrope se Coppola pokusil nově pojmout celou filmovou tvorbu.
