That the future of art lay in electricity and new technologies had already been foreseen in the 1920s by sculptor and experimenter Zdeněk Pešánek. He himself worked with light, music and electricity in his art and created light-kinetic sculptures. He strove to implement a newly created technique – kineticism.
Reprint slavné knihy Kinetismus z roku 1941 s předmluvou teoretika umění Petera Weibela a s doslovem historika umění Tomáše Pospiszyla. Zdeněk Pešánek (1896–1965) byl průkopníkem kinetického umění.
Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají. Publikace mapuje jeho tvorbu od počátku osmdesátých let až do současnosti.
Kniha Saturn a melancholie je dnes již kultovním textem propojujícím dějiny umění, duchovní dějiny a dějiny kultury. Tato kniha, která se zrodila z tradice založené německým historikem umění Aby Warburgem, od svého prvního vydání v angličtině v roce 1964 hluboce ovlivnila chápání vzájemných vztahů mezi humanitními obory.
Italský kulturní historik a teoretik Carlo Ginzburg proslul zejména svými „mikrohistorickými“ studiemi – texty zaměřenými na každodenní, lokální a individuální události, osoby či komunity, v jejichž příbězích zároveň prosvítají obecnější problémy dané doby.
Kniha o čaji z roku 1906 je jedním z klasických textů světové kultury. Seznamte se s fascinující osobností jejího autora Okakury Kakuzóa a o tom, jak se dostal k napsání jedné z nejvlivnějších knih dvacátého století o umění, kráse a prostotě – to vše ponořené do společného šálku čaje.
Zajímá vás Japonsko? Chcete se zorientovat v základní japonské gramatice, naučit se běžné fráze a navíc se dozvědět spoustu zajímavostí o japonské společnosti a kultuře?
Publikace vychází z dizertační práce realizované pod vedením doc. Lady Hubatové-Vackové a obhájené na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM v roce 2019. Ústředním tématem projektu je proměna vizuálních motivů a symbolů masových tělovýchovných performancí od šedesátých let 19. století do roku 1989.
Ladislav Čavojský (1932 – 2014) patril ku generácii prvých vysokoškolsky vyštudovaných slovenských divadelných vedcov. Jednou z konštantne prítomných línií v jeho výskume boli analýzy uvádzania inonárodnej drámy do nášho kultúrneho kontextu.
