„Just Love, Tattoos and Sushi“ skúma Ivaninu tvorbu, vrátane vývoja tetovania v jej živote a toho, ako tetovanie formovalo jej umenie a dušu. V tejto farebnej knihe s pevným prebalom spája Ivana Tattoo Art fotografie svojich tetovacích kúskov s príbehmi od klientov a pobaví čitateľa svojimi vlastnými farebnými zvratmi.
Knihy v tomto výběru, ať už staré, nebo nové, změnily lidské životy a připomínají nám, kým jsme byli, i to, kým jsme nyní. Jsou zároveň zrcadlem i světlem - vidíme v nich s nemilosrdnou upřímností sami sebe, avšak jsou také světlem, které nás provází temnými místy, neznámými či nebezpečnými.
ŠTEFAN BOBOTA (1942 Šurany /okr. Nové Zámky/) V rokoch 1956 – 1960 študoval na Škole umeleckého priemyslu v Bratislave, v rokoch 1960 – 1966 na bratislavskej Vysokej škole výtvarných umení v oddelení monumentálnej maľby (prof. P. Matejka).
Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, jejímž prostřednictvím Uměleckoprůmyslové museum v Praze představuje sbírku skla podnikatele ve stavebnictví, mecenáše a spoluzakladatele muzea Vojtěcha Lanny (1836–1909). Jeho zájem na vzniku muzea vycházel z jeho sběratelské vášně a zaujetí pro zvelebení kulturních a hospodářských poměrů v Čechách.
Publikace představuje plakát jako vizuální komunikační médium, které používá specifickou řeč propojující obraz a text. Plakát slouží ke sdělení informace krátkodobého významu, proto vychází z bezprostředního, dobově aktuálního jazyka, srozumitelného napříč širokým sociálním spektrem.
Předmětem monografie je detailní studium archeologických středověkých a raně novověkých textilií, které se zachovaly v různých nálezových situacích Pražského hradu a představují jedinečný soubor luxusních předmětů dokládajících vysokou úroveň dobové textilní produkce. Monografie je rozdělena do dvou částí – textové a katalogové.
Kostel Panny Marie před Týnem, od 14. století hlavní farní chrám Starého Města, po husitských válkách hlavní kostel utrakvistické církve v Čechách a na Moravě a nepřehlédnutelná dominanta historického jádra Prahy, představuje po Svatovítské katedrále druhou nejvýznamnější pražskou středověkou sakrální stavbu.
Publikace věnuje pozornost malíři, výtvarnému teoretikovi a výtvarnému pedagogovi F. V. Mokrému (1892–1975), osobnosti, jež dosud nebyla historií umění dostatečně zhodnocena. Syntetické pojednání o výtazném představiteli vlivné generace pedagogicky působících umělců první poloviny 20.
Zdena Gruberová (1933 – 2017) patrila k najvýraznejším a najvyhľadávanejším hereckým predstaviteľkám svojej generácie v divadle, rozhlase, televízii i filme. Spočiatku si ju diváci zafixovali ako interpretku lyrických stvorení a duševne senzitívnych žien.
Monografia s názvom Ivan Csudai: Causa vivendi (Obrazy 2011 – 2022) je v poradí treťou monografiou, ktorá mapuje a interpretuje tvorbu tohto významného slovenského výtvarného umelca. Nateraz posledná monografia sa zameriava na tvorbu po roku 2011, teda po roku, kedy sa začína nová etapa v umeleckom vývine výtvarníka.
Autor provádí návštěvníky metropole nad Temží po místech spojených s životy britských i zahraničních spisovatelů, malířů, hudebníků i jiných významných historických postav. Představení domů, kde tito lidé žili, doplňuje líčení jejich životních příběhů i nejrůznější zajímavosti, které se o nich tradují.
Touto knihou sa slovenským čitateľom po prvý raz predstavuje poľská spisovateľka, umenovedkyňa, literárna vedkyňa a prekladateľka z francúzštiny Agnieszka Taborska, jedna z najvýznamnejších svetových odborníčok na surrealizmus. Pôsobí ako pedagogička v USA na The Rhode Island School of Design, kde prednáša dejiny a teóriu umenia a dizajnu.
Co je umění? K čemu nám vůbec je?
Reprint původního vydání z roku 1883 nakladatelství Dědictví sv. Jana Nepomuckého, které vyšlo s názvem Posvátná místa královského hlavního města Prahy. „… Aby tudíž dílo toto zajímalo každého Čecha katolíka, i toho, jenž Prahu jen povrchně zná, sestavil spisovatel co možná úplné, byť i stručné dějiny posvátných míst Pražských.
Kniha Moniky Petříčkové přibližuje základní principy chování stavebních konstrukcí v architektuře, jejichž znalost je nezbytným nástrojem pro ztvárnění architektonické vize.
Dlouholetá kurátorka Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, přední odbornice v oblasti národopisu "vypráví" erudovaný příběh zvykoslovného roku, jenž je spojený s obřady a obřadními předměty. Kniha je opatřena barevnými přílohami těchto předmětů i reportážními snímky z terénního výzkumu ze současnosti i nedávné minulosti.
