Ambrůzovy práce představují ve všech tvůrčích etapách autentický a mimořádně zajímavý příspěvek k povaze sochařského díla a současného umění, na pomezí sochy, objektu, instalace, intervence a architektury, a to především ve vztahu k prostoru a přírodě.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost. Fenomén umělectví v naší knize zahrnuje sebereflexi i sebeprezentaci výtvarných umělců; týká se tedy vlastních tvůrčích výkonů i ideologie spjaté s výtvarným uměním.
TEXTile Manifestoes je mezioborová antologie, která spřádá nejrůznější otázky spojené s textilním uměním, módou, textualitou a vetkává je do širších politických, sociologických, filosofických a umělecko-historických souvislostí, čímž překračuje rámec jejich vlastní textury.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989. Ve druhé polovině 20.
Tato kniha, určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka, je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do oblastí dnešní Arménie, Gruzie a Turecka, tedy do oblasti středověkých království Arménie a Iberie.
Básník Filip Skoumal o své fotografické prvotině říká: „Když jsme šli s matkou v roce 2021 zapálit svíčku tátovi na Nový židovský hřbitov Olšany, při krásné cestě podél stromů mne okouzlily půvabné stíny a židovské hrobky, které jsem si začal fotit.
Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Paříži“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž uměnímilovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdenek nebo François Maurice Eberl.
Publikace seznamuje čtenáře s?pestrým souborem textilií z?indického subkontinentu ze sbírek Náprstkova muzea v?Praze. Rozmanité přírodní podmínky dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše stejně jako národnostní, sociální a náboženská specifika se odrážejí v?
Viktor Kolář st. (1898–1971) byl doposud opomíjenou postavou české fotografie, přestože jeho dílo je nejvýznamnějším vizuálním svědectvím Ostravska od dvacátých do padesátých let 20. století. Díky své nadčasové kvalitě má ale platnost mnohem širší.
Socialistická reklama je často nahlížena jako nesmysl, protimluv, nebo přinejmenším paradox.
Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu. Výchozím tématem knihy je popis soudního sporu z let 1927 a 1928 mezi francouzsko-rumunským modernistickým sochařem Constantinem Brâncu?
Publikace Knižní vazby z Dunhuangu pojednává o knižní vazbě Dálného východu. Zaměřuje se zejména na knižní vazbu Číny, neboť vychází z průzkumu archivu instituce International Dunhuang Project, která shromažďuje a zkoumá knižní vazby a další dokumenty nalezené v Tun-chuangu a Turfanu na přelomu 19. a 20. století.
Káhira je jedním z architektonicky nejbohatších měst světa a jejímu panoramatu dominují stovky mešit pocházejících z různých historických období. Od počátku 19. století do současnosti prošla jejich architektura překotným a bezprecedentním vývojem, do kterého se promítla celá řada faktorů.
Česko-anglická publikace "NORDIC ARCTIC / Udržitelná architektura za polárním kruhem" byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera.
Pečlivým pozorováním kontur ošklivých písem psaných, kreslených i typografických na vzorcích odebraných z veřejného prostoru a utříděním klíčových motivů v popisu glyfů je možné objasnit okolnosti jejich vzniku a jejich úlohu.
Česká a moravská krajina má do vínku od přírody danou pestrost. Na to, jak je malá, nabízí neuvěřitelné množství různých krajinných typů a v nich bezpočet zákoutí. K nim neodmyslitelně patří i ta barokní.
Publikace shrnuje téměř půl století Halounovy grafické práce pro tuzemské rockové, folkové nebo alternativní hudební skupiny a umělce (Jasná páka, Hudba Praha, Visací zámek, Michal Prokop, Vladimír Mišík, The Plastic People of the Universe, Vladimír Merta). Je nejen představením jeho grafické práce, ale také mapou tuzemské nonkonformní hudební scény.
