Celoživotnou, konzekventne napĺňanou umeleckou ambíciou nemeckého operného režiséra Petra Konwitschného (1945) je boj proti iluzívnemu opernému divadlu, ktoré nazýva mŕtvou operou.
Když se neznámá mladičká Američanka Josephine Bakerová objevila roku 1926 v Champs-Élysées, zapůsobila na Paříž jako naprosté zjevení. Francouzský novinář a spisovatel Marcel Sauvage byl u toho a na základě jeho rozhovorů, které v průběhu let s legendární tanečnicí pravidelně vedl, vznikla tato kniha autentických vzpomínek.
Rozhovor Aleše Palána s Danielem a Jiřím Reynkovými.
Počas tvrdého lockdownu v pandemickom roku 2021 zomrel jeden z najvýznamnejších umelcov generácie po roku 1989 Marko Blažo. Jeho mama maliarka Katarína Tekeľová Blažová nastúpila cestu trúchlenia a začala písať listy synovi prechádzajúc jeho archívom.
Gotické žezlo a jablko Království českého z původního souboru korunovačních klenotů z doby panování Karla IV. jsou nyní uloženy v rakouské dvorní klenotnici ve Vídni. Kniha se zabývá jejich historickým osudem i okolnostmi záměny za novější renesanční jablko a žezlo Ferdinanda I.
Antonín Heythum (1901-1954) byl výjimečnou a výraznou osobností výtvarné kultury v meziválečném Československu a později v USA.
Kniha spojuje politické texty Yuka Huie o vzestupu neoreakcionářství, konci osvícenství, budoucnosti kosmopolitismu, popandemické politice a planetárním myšlení. Analýza je založena na historickém, antropologickém a filozofickém zkoumání otázky technologie, která otevírá zcela novou perspektivu.
Ambrůzovy práce představují ve všech tvůrčích etapách autentický a mimořádně zajímavý příspěvek k povaze sochařského díla a současného umění, na pomezí sochy, objektu, instalace, intervence a architektury, a to především ve vztahu k prostoru a přírodě.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost. Fenomén umělectví v naší knize zahrnuje sebereflexi i sebeprezentaci výtvarných umělců; týká se tedy vlastních tvůrčích výkonů i ideologie spjaté s výtvarným uměním.
TEXTile Manifestoes je mezioborová antologie, která spřádá nejrůznější otázky spojené s textilním uměním, módou, textualitou a vetkává je do širších politických, sociologických, filosofických a umělecko-historických souvislostí, čímž překračuje rámec jejich vlastní textury.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989. Ve druhé polovině 20.
Tato kniha, určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka, je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do oblastí dnešní Arménie, Gruzie a Turecka, tedy do oblasti středověkých království Arménie a Iberie.
Básník Filip Skoumal o své fotografické prvotině říká: „Když jsme šli s matkou v roce 2021 zapálit svíčku tátovi na Nový židovský hřbitov Olšany, při krásné cestě podél stromů mne okouzlily půvabné stíny a židovské hrobky, které jsem si začal fotit.
Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Paříži“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž uměnímilovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdenek nebo François Maurice Eberl.
Publikace seznamuje čtenáře s?pestrým souborem textilií z?indického subkontinentu ze sbírek Náprstkova muzea v?Praze. Rozmanité přírodní podmínky dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše stejně jako národnostní, sociální a náboženská specifika se odrážejí v?
Viktor Kolář st. (1898–1971) byl doposud opomíjenou postavou české fotografie, přestože jeho dílo je nejvýznamnějším vizuálním svědectvím Ostravska od dvacátých do padesátých let 20. století. Díky své nadčasové kvalitě má ale platnost mnohem širší.
Socialistická reklama je často nahlížena jako nesmysl, protimluv, nebo přinejmenším paradox.
