Vnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem Studie Denisy Vostré je z mnoha aspektů dílo pozoruhodné.
Spolky pro podporu umění a spolky umělců patří ke klíčovým institucím umění v 19. století a vývoj vztahu nebo i spory mezi nimi jsou důležitou součástí procesu moderní emancipace výtvarného umění.
Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu
Kniha je prvním dílem monografické řady s názvem "Osobnosti české scénografie" navazující na přerušenou řadu publikací, kterou vydával Divadelní ústav v letech 1970 - 1989 v edici "Režisér - scénograf" (například František Tröster, Josef Svoboda, Jan Sládek, Karel Svolinský nebo Marcel Pokorný).
Sborník shromažďuje příspěvky kolegů, žáků a přátel publikované na počest významné české medievistky Hany Hlaváčkové. Studie jsou věnovány zejména středověkému malířství, sochařství a architektuře, a také ikonografii, knižní kultuře a kulturním dějinám.
Kniha popisuje pozoruhodný životní příběh a dílo malíře 18.století Dominika Oesterreichera. Tento jihlavský rodák pocházel z majetné měšťanské rodiny, což mu umožnilo věnovat se po deset let studiu umění v Neapoli a Římě. Zde se seznámil s nastupujícím uměleckým slohem – klasicismem.
Filmový režisér, malíř a básník Karel Vachek v knize shrnuje svůj životní názor i tvůrčí metody (část první a druhá), k nimž patří také práce se svého druhu "found footage" (část třetí) či věrnost autoritám, které v jeho vědomí obstály i po rozličných životních zkouškách (čtvrtá část).
Objemný katalog vydaný k retrospektivní výstavě k autorovým 80. narozeninám.
Monografia vydaná k 80. výročiu Běli Kolčákovej.
Souborná publikace mapující grafický design s přesahem do současného umění je roždělená do třech kapitol: Manifest – kapitola první vytváří souvislosti mezi uměleckými intervencemi do veřejného prostoru, institucionální kritikou i obecněji postojem umělce ke společnosti a počiny z oblasti nakladatelství, časopisectví, ilustrace, plakátové tvorby nebo graffiti.
Eponym se jmenuje koktejl, umíchaný principálem a hudebníkem Vlastimilem Třešňákem. Smíchal tři netradiční ženské hlasy (Martina Menšíková, Natálie Řehořová a Pavla Stránská), přimixoval extrakt prvotřídních, převážně jazzových muzikantů, a celé to okořenil svými texty a hudbou Jana Volného.
Monografia vydaná k 85.výročiu Štefana Bubána.
Publikácia sa zaoberá znalectvom výtvarných diel, zvlášť závesných obrazov, ako praktického odboru dejín umenia. Ďalej sa zaoberá vzťahom dejín umenia a znalectva umenia, druhmi umenia atď. Čitateľovi poskytuje prehľad ovývoji znaleckých prístupov, metód, techník a praktík znalectva od 17.storočia až po súčasnosť.
Stretnutie s obrazmi Rastislava Podobu je vždy mimoriadne. Výsek reality, ktorý zobrazuje, má vždy mimočasový charakter - mohli by sme ho zaradiť do akejkoľvek doby, či časového pásma.
Táto kniha mapuje štyridsať rokov krajinárskej tvorby Milana Stana. Jeho ateliérom je vlastne celé Slovensko. Na 400 stranách sú živo a vtipne opísané jeho maliarske cesty. Kniha je ilustrovaná jeho obrazmi, kresbami a grafikami, ktoré vytvoril počas svojho krajinárskeho pôsobenia.
Martin Mádl, Michaela Šeferisová Loudová, Zora Wörgötter (editoři)Sborník vydaný Ústavem dějin umění AV ČR obsahuje dvacet příspěvků v anglickém nebo německém jazyce, přednesených na mezinárodní konferenci, věnované barokní nástěnné malbě ve střední Evropě.
Předkládanou encyklopedií zaplňuje brněnský umělecký historik Jaroslav Sedlář mezeru v české literatuře o dějinách moderního umění. Zainteresovanému čtenáři předkládá kompendium, které ve 260 slovníkových heslech osvětluje nejdůležitější tendence, ismy a techniky výtvarného umění 20. století a české umění zařazuje do mezinárodního vývoje.
Kamila Ženatá je umělkyní, která se na české výtvarné scéně prosadila svou komplexní prací s výstavním prostorem a důrazem na nepřenositelný osobní zážitek. Horizont událostí je svého druhu unikátním projektem.
Zobrazování panovníka na potridentském sakrálním obrazu představuje zvláštní, dosud souvisle neprozkoumaný fenomén umění raného novověku. Autor předkládané knihy jej klade do vztahu se soudobou, nebývale vystupňovanou panovnickou aktivitou na poli církevního patronátu a s potřebou panovníka po dostatečně viditelné osobní reprezentaci v sakrálním prostoru.
Publikace Svědectví – Ženským hlasem shrnuje výsledky týmového projektu, který proběhl na VŠUP v zimním a letním semestru 2010/2011. V rámci projektu vznikla sbírka dvanácti rozhovorů s převážně českými a slovenskými umělkyněmi a teoretičkami umění. Tyto rozhovory zachycují živou formou názory a osudy umělkyň a historiček umění z různých generací.