knize Tělo, Mysl, Zen autor navazuje na svou práci a jako jeden z žáků róši Joshu Sasakiho, který si dokáže udržet kritický nadhled, se pokouší o první reflektivně-kritickou studii jeho zenového učení. Ukazuje v ní, že v rozporu s tvrzeními mnoha západních vědců, zenová praxe nevyžaduje, aby se z člověka stal jakýsi nemyslící vyznavač.