Žijeme v kultuře sobeckého individualismu, který si plete štěstí s materiálním blahobytem. Společnost se postupně stala soutěživou, pracovní život jsme oddělili od výchovy dětí a nový ekonomický systém ignoruje emocionální potřeby obyvatelstva. Jsme v tomto prostředí tak dlouho, že už si neumíme představit žádné jiné.