Všechny díly série si získaly oblibu široké čtenářské veřejnosti, nejen dětí, ale i jejich rodičů, pedagogů, knihovnic a patří u nás k nejčtenějším knížkám u dětí vůbec. Organizátoři celorepublikové akce Noc s Andersenem 2011 si vybrali sérii jako hlavní titul ročníku.
Jak chtěl být Honza peciválem Je to lákavé, stát se peciválem! Vyvalovat se na peci, hřát se a cpát se vším, co maminka přinese až pod nos… Jenže pecí ubývá. A kde je pec a v ní oheň, tam bývá obvykle poblíž i čert, protože oheň je čertovou nejmilejší hračkou. A domluvit se s čertem, to jde po dobrém hodně těžko!
Miloš Kratochvíl napsal další knížku pro děti z edice Už umím číst, pod názvem Hloupežníci. Matyáš Pazdera má tatínka, který vyrábí z porouchaných věcí robotíky – malé roboty, kteří mají dělat různé věci, bohužel ani jeden z nich nefunguje. Jednoho z robotíků Matyáš omylem rozšlápne. Zrovna toho, který má hlídat, aby nemluvil sprostě.
Michal Souček a Filip Fialka jsou už známé firmy. Ve svém čtvrtém dobrodružství se rozhodnou, že se stanou skauty. Ovšem ne jen tak ledajakými, ale moderními skauty- survivory, kteří dokážou přežít v divočině jen s kápézetkou.
Třetí díl oblíbené knižní série Pachatelé dobrých skutků (Puntíkáři, Duchaři) od Miloše Kratochvíla přináší další rozverné historky dvou nerozlučných kamarádů. Jako Duchaři si to Michal s Fildou ve škole pěkně zavařili i u pana školníka Vavery. Páchat dobré skutky a někoho zachraňovat nebývá jen tak.
Dva nerozluční kamarádi, které jsme poznali v prvním díle s názvem Puntíkáři, musejí neustále někomu pomáhat. Tentokrát zjistí, že jejich spolužák Trpajz Lojda vidí při hodině zeleného ducha. Michal s Filipem se samozřejmě rozhodnou, že to nenechají jen tak, překonají své obavy ze záhrobí a rozhodnou se, že ducha zneškodní.
Michal Souček a Filip Fialka jsou kamarádi na život a na smrt. Mají dobré srdce, a tak když mají pocit, že někdo v jejich okolí potřebuje pomoc, vrhají se do toho po hlavě. Bohužel, každá jejich snaha se vždycky nějak zvrtne, a proto místo pochval sbírají Michal s Fildou spíše černé puntíky.
Často ani nevíme, co nosíme po kapsách. Obr Helemes jednou ze své kapsy vytáhl skřítka Jejdu… Tak začíná pohádkový příběh o hloupém velikášství a mylné představě obrů, že dokážou každého „strčit do kapsy“.
Myslíte si, že o hastrmanech víte všechno? Kdepak! Samá voda! Budete žasnout, jaké radosti a starosti prožívají Zeleňákovi, vltavská vodnická rodina od Davle!
Dílo Jeana Piageta, zakladatele vývojové psychologie, lze konzistentně vykládat nejen jako psychologické, ale také pedagogické, sociologické či biologické. Páteří jeho díla však je projekt genetické epistemologie. Ta je prezentována jako plnohodnotná koncepce, která navazuje na tradiční noetické otázky, nabízí jejich řešení slučitelné s poznatky vědy 20.
