V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může čtenář rozjímat, nebo se ztratit, chodit po prochozených cestách, nebo si vyšlapat svou vlastní.
Prvý diel komiksového vydania Ecovho najznámejšieho románu. November 1327. Mladý mních Adso prichádza so svojím učiteľom Viliamom z Baskervillu do opátstva v severnom Taliansku na učenú dišputu katolíckej cirkvi. Viliam má františkánom pripraviť pôdu na rozhovory s pápežom Jánom XXII. Jeho chúlostivú misiu však zatieni bizarná séria siedmich úmrtí mníchov.
Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny podnázvem Trattato di semiotica generale.
Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus.
Nový svazek díla Umberta Eca je určen všem čtenářům, kteří chtějí poznat různé stránky televize jakožto svébytného jevu. Zahrnuje autorovy práce na dané téma z let 1956–2015 – eseje, příspěvky přednesené na kongresech i novinové články.
Hlavný hrdina románu Baudolino, syn prostého sedliaka z talianskej Alessandrie, sa vďaka šťastnej náhode ocitne na dvore cisára Svätej ríše rímskej Fridricha II. Barbarossu a stane sa cisárovými adoptívnym synom. Panovník ho pošle na štúdiá do Paríža a tam Baudolino prenikne do veselej spoločnosti študentov.
Dvanáct textů uveřejněných v knize Na ramenech obrů bylo napsáno pro konferenci La Milanesiana v letech 2001–2015. Jednotlivé přednášky nejčastěji vycházejí z témat, která si La Milanesiana každoročně stanoví. Nacházíme tu tresť světa Umberta Eca – autor se ve svých přednáškách zabývá ? lozo?
Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd.
Čtenářská veřejnost chápe Umberta Eca jako romanopisce, obecně známá je jeho literárněhistorická i sémiotická tvorba. Tři příběhy vznikly v 60. letech minulého století ve spolupráci s přítelem, malířem Eugeniem Carmim.
Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem.
Do tohoto svazku autor zařadil další novinové sloupky, které psal patnáct let pro list L’Espresso. Zde uveřejněné sloupky se vyznačují značnou rozmanitostí, a to nikoliv nedůsledností autora, ale v důsledku složitosti dnešní doby.
November 1327. Mladý mních Adso prichádza so svojím učiteľom Viliamom z Baskervillu do opátstva v severnom Taliansku, kde sa majú zúčastniť na učenej dišpute katolíckej cirkvi. Viliam má františkánom pripraviť pôdu na rozhovory s pápežom Jánom XXII.
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců.
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců.
Najnovší román autora bestselleru Meno ruže a Pražský cintorín je provokatívnym rozprávaním aj o 21. storočí. Pri čítaní tejto knihy platí: čím bizarnejšie sú denné správy, tým lepšie vidieť, kde to vlastne žijeme. Miláno 6. jún 1992. Niekto sa vlámal do bytu novinára Colonnu. Páchateľ nepochybne hľadal disketu s kompromitujúcimi informáciami, no nenašiel ju.
Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.
Tato kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy?
Foucaultovo kyvadlo, obvykle vnímané jako symbol rozumového poznání, se v Ecově románu stává hrůzným nástrojem, který nelítostně ukončí to, co mělo být pouhým žertem.
Otevřené dílo poprvé vyšlo v roce 1962 a vyvolalo bouřlivý ohlas v Itálii i v zahraničí.
Zbierka šestnástich esejí je pomenovaná podľa prvej z nich, v ktorej sa venuje mimoriadne aktuálnej téme - potrebe určitej spoločnosti mať svojho nepriateľa a vytvoriť si jeho obraz. Jej skutočným názvom by však mal byť skôr jej podtitul, čiže "príležitostná spisba".
