Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd.
Umberto Eco hovoří ve čtyřech poutavých přednáškách o své spisovatelské dráze.
Od Homérových básní až po současnou science fiction, od svatých písem po komiksy, přes všechna stěžejní literární díla, o nichž jsme se učili (od Gulliverových cest po Alenku v říši divů, od Tolkiena po Milión Marca Pola), literatura po celé věky neustále vytvářela pomyslné a bájné země a promítala do nich všechna ta přání, sny, utopie a noční můry,
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Aj v románe Pražský cintorín Umberto Eco ponúka čitateľovi podmaňujúcu fresku s množstvom postáv a príbehov. Ale pozor na dôležitý detail: iba hlavný protagonista je fiktívnou postavou a napriek názvu knihy sa do Prahy nikdy nevyberie. Tento Ecov román možno čítať aj ako veľkú učebnicu - najmä dejín a nie takých vzdialených...
Ve své nejnovější knize předkládá Umberto Eco studie o historii znakových teorií. Popisuje dva modely encyklopedického poznání, z nichž jeden vychází z ideje stromu (systematického větvení pojmů) a druhý z ideje labyrintu.
Slavný italský spisovatel Umberto Eco ve svém nejnovějším románu Pražský hřbitov (Le Cimetiere de Prague) zkoumá původ konspiračních teorií. Jeho hlavní postava Simon Simonini je profesionálním padělatelem dokumentů, šiřitelem pomluv a špionem nejprve italských a následně i francouzských tajných služeb. Především však nenávidí Židy.
Kant a ptakopysk z r. 1997 je návratem k některým základním otázkám, které autor Umberto Eco formuloval ve své Teorii sémiotiky. Těmito otázkami jsou především vztah percepce a sémiózy, problematika reference, vztah mezi jazykem a realitou. Eco se bezprostředně dotýká odvěkých problémů západní filozofie, které se mezitím staly předmětem kognitivních věd.
Tretí román úspešného talianskeho spisovateľa, autora slávneho románu Meno ruže, sa odohráva v 17. storočí, v období tridsaťročnej vojny a moreplavieb. Ecovo rozprávanie zahŕňa celú rekonštrukciu dobového poznania a životného štýlu: cestovateľstvo, astronómiu a astrológiu, mastičkárstvo i mágiu.
Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti.
V historii západní kultury se často objevují sklony k enumerativnímu hromadění informací, ať už se jedná o seznamy svatých, výčty bájných zvířat či léčivých rostlin a popisy králem vlastněných pokladů. Závrať nad seznamy může být omamující jak pro čtenáře, tak pro autory. Poetika seznamů se objevuje napříč v celé historii literatury.
Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny pod názvem Trattato di semiotica generale.
V knize pronikáme k podstatě života z pařížského technického muzea, v němž Foucaultovo kyvadlo, měděná koule zavěšená na 54 m dlouhém laně, svým pohybem podává důkaz o točení Země i neměnnosti bodu, z něhož vše vychází a do něhož se vše vrací, střed Světa, Plánu i věcí.
Second in Cassandra Clare's internationally bestselling Mortal Instruments series about the Shadowhunters. Discover more secrets about the Shadowhunters as they fight to protect the world from demons in the second book in the internationally bestselling Mortal Instruments series. Love and power are the deadliest temptations...
Do výboru Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva) zařadil Umberto Eco ty nejzajímavější ze sloupků, které v posledních deseti letech vycházely pod stejným názvem v magazínu Espresso.
Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy?
Světoznámý autor Jména růže je i autorem filosofických a umělecko-historických esejů. Umění a krása ve středověké estetice patří k nejzdařilejším a nejinspirativnějším z nich.
" ,,Písať som začal v marci 1978 a cítil som sa ako otrávený mních,"" odpovedal Umberto Eco na otázku, ako vznikla myšlienka napísať Meno ruže. Román mal pôvodne úplne inú podobu. Najskôr sa Eco pohrával s napísaním moderného detektívneho príbehu Vražda v opátstve, ale jeho záujem o stredovek bol silnejší a prinútil ho zasadiť dej do tejto doby.
Umberto Eco v publikaci Skeptikové a těšitelé analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí "konzumentem". Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí?
Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes.