Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech pracovali. Všichni zde vyprávějí o svém životě, svých úspěších a prohrách, o nenaplněných snech a touhách, jakož i o těch několika málo splněných
Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen...?
Středověké umění a kultura jsou nám vzdálené, přesto ale patří k dědictví naší vlastní minulosti. Kniha se odlišuje od dosavadní české produkce zejména v tom, že nevykládá dějinný vývoj umění, ale na konkrétních příkladech osvětluje širší ideové a intelektuální souvislosti vizuální tvorby a funkce obrazu v širokém smyslu.
Kontaktní rodičovství je výchovná metoda, která navrací děti do náručí (a postelí) rodičů, pomáhá maminkám najít cestu k vlastnímu mateřství a zvládnout s otevřenou myslí dnešní přetechnizovaný svět monitorů dechu, chůviček a počítání hodin mezi kojením.
S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.
Jeden z nejslavnějších, nejvlivnějších a nejpodnětnějších románů západních literárních dějin vychází v Argu už potřetí (česky celkem počtvrté), a opět v klasickém překladu Aloyse Skoumala.
Na úspěšné vydání románů německého spisovatele, jehož podstatná část života i díla je těsně spjata s Prahou na přelomu 19. a 20. století, navazujeme souborem satirických a fantastických povídek, vydaných v němčině již v roce 1913.
Nové vydání knihy drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.
Vtipný a hubatý, půvabně upřímný pseudomemoár židovského spisovatele Barneyho Panofského, který za svého života vypil moře whisky, miloval nesprávnou ženu, znal se s kdekým a zapletl se do kriminálního případu, jehož vinou se málem dostal na doživotí za mříže.
Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Povídky I. B. Singera není třeba našim čtenářům příliš představovat, svým hlubokým vhledem do lidské duše -- a neméně hlubokým soucítěním -- patří ke zlatému fondu světového písemnictví po druhé světové válce.
Tři povídky – „Blonďatá píča“, „Bílý plnovous“ a „Vražda Ramóna Vásqueze“ – od kultovního amerického autora, bohéma profesí a především krále nezávislé tvorby.
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly - máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás.
Pátá kniha Dana Browna a třetí román s Robertem Langdonem Ztracený symbol, pokračování jednoho z nejprodávanějších románů všech dob Da Vinciho kód (v Česku vydaném také pod názvem Šifra mistra Leonarda), má zběsilé tempo a odehrává se během pouhých 12 hodin.
I ve svém třetím románu Tara Frenchová dokládá své mistrovství psychologické detektivky. Kniha "Na věrnosti" byla v roce 2010 zařazena mezi deset nejúspěšnějších titulů roku deníku The New York Times. Život Franka Mackeyho změnil v devatenácti letech jediný rozhodující okamžik.
V románu Nový život student Osman propadne kouzlu záhadné knihy a zároveň i překrásné dívce Canan, v jejíchž rukou knihu poprvé spatřil. Když Canan zničehonic zmizí, vydává se ji Osman hledat a zároveň odhalovat záhady světa popsaného v knize.
Osm lidí, osm individualit. Mysl každého z nich obsahuje temná zákoutí, která zůstávají skryta pod jejich nenápadným zevnějškem. Co se ale stane, když se po nehodě částicového urychlovače ocitnou uvězněni v sérii halucinogenních světů, stvořených na míru jejich hodnotovým systémům?
Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje okolo dvaceti nejznámějších textů, mezi nimi např. Thurkillovo, Dryhthelmovo, Fursovo či Barontovo vidění.
Ve své nejnovější knize předkládá Umberto Eco studie o historii znakových teorií. Popisuje dva modely encyklopedického poznání, z nichž jeden vychází z ideje stromu (systematického větvení pojmů) a druhý z ideje labyrintu.
Polský historik, známý v českém prostředí knihou o české šlechtické kultuře pozdního středověku (Po stopách rytířských příběhů) zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle. Iwanczak zkoumá jak přebírání modelů, zrozených v 11.-12.
Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál!