Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve!
Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen nemnoho příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami i přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Kniha V panelech a bublinách.
V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborných badatelů. Dlouho opomíjenému, pokud už ne zcela záměrně přehlíženému a omezovanému mediálnímu žánru se dostává pozornosti prostřednictvím dílčích publikací či výstav, celistvější historický přehled ale dosud chyběl.
Kniha Fikční světy české realistické prózy organicky propojuje literárněteoretický rámec fikčních světů s tradičním literárněhistorickým konceptem realistické prózy v kontextu české literatury.
Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový ohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa.
O svých memoárových textech básník říkával, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené „do malých příhod a příběhů, většinou rozmarných, ale i teskných a pochmurných“.
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století.
Rozpad komunismu ve východní Evropě měl jeden nečekaný následek. Tisíce nemajetných žen živořily v Sovětském Svazu a ostatních zemích východní Evropy v bídě. Po pádu komunismu, kdy se otevřely hranice jejich vězení, dostaly životní šanci hledat lepší životní podmínky v zemích Západu.
Předkládaný výbor 21 povídek (ze sedmdesáti publikovaných) přenáší čtenáře k filipínským domorodcům, do Japonska, Kalifornie, na Floridu, k deltě Nigeru, do Lagosu a Keni, na vrchol Kilimandžára, často ale i do Prahy. Společným svorníkem těchto próz jsou vždy dobrodružství a osudy obyvatel těchto končin.
Obraz české poválečné avantgardy tak, jak je dnes tradován, se utvářel především na základě básnických textů a textů programového rázu. Doposud přehlíženou složkou dobového literárního života zůstala bohatá prozaická produkce let 1919–1924, na které se podíleli členové obou ústředních avantgardních uskupení Devětsilu a Literární skupiny.
Výzkum paměti a traumatu se v posledních třiceti letech etabloval jako produktivní a ve světovém kontextu výrazný myšlenkový směr, na němž participují nejen nejrůznější historické a kulturněteoretické obory, ale také například psychologie a sociologie.
Autor se v knize zabývá dílem Olgy Barényiové, česko-německé spisovatelky, která publikovala česky řadu děl v letech 1941–1945 a po svém odchodu do Rakouska pak několik kontroverzních protičeských románů. Z domácího obzoru poté zcela zmizela, přestože její romány a divadelní hry měly ve své době bohatou reflexi recenzentů.
První svazky Kritické hybridní edice tvoří souborné Dílo Františka Gellnera. Knižní čtenářské vydání obsahuje všechny dokončené Gellnerovy básnické, prozaické, publicistické texty a básnické překlady.
V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období. Talich byl členem sociálnědemokratické strany, k jeho přátelům náleželi lidé levicově orientovaní.
Nové vydání rozebrané knihy populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové (1944) Hody půsty masopusty volně navazuje na její předchozí publikace, zejména Rodinné stříbro, Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky, či Rok na vsi.
Přestože je období druhé světové války nesmazatelně zatíženo katastrofou šoa, podařilo se neprávem opomíjenému česko-izraelskému spisovateli Otu B. Krausovi (1921 Praha – 2000 Netanja) napsat román, v němž tyto události pro hlavního hrdinu, dospívajícího židovského mladíka Štěpána, představují spíše jen historický kontext.
Souborem adaptovaných textů Petra Šabacha se edice Adaptovaná česká próza orientuje na současnou českou prózu. Vybraných deset povídek vychází z knih Hovno hoří, Šakalí léta, Babičky a Čtyři muži na vodě. V textech, které spojuje humorný styl vyprávění, se objevují témata jako rodinný život, mezilidské vztahy, odlišnost pohledu na svět mužů a žen.
