Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snaží se ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších
Jsme stále v postmoderní situaci?
Překlad části obšírného úvodu matematického spisu Grossenlehre, v níž Bolzano přehledně vymezuje základní pojmy své koncepce logiky, jak ji dříve rozvinul především ve svém logickém spise Wissenschaftslehre.
Rozbor Nietzschova díla se soustředí na jeho významné motivy, jako jsou učení o nadčlověku, vůle k moci, věčný návrat stejného, pravda a kritika křesťanství, a ukazuje, jak se jejich pojetí v průběhu filosofova života proměňovalo, přičemž bere v úvahu i možný vliv vážné choroby, jíž trpěl.
Osm studií s nejnovějšími výsledky bádání o raně novověkých intelektuálních dějinách a dějinách filosofie se věnuje mimo jiné Giovannimu Picovi della Mirandola, J. H. Alstedovi, J. A. Komenskému, problematice humanismu, exilu, biblické kritiky a korespondenčních sítí.
Publikace se zaměřuje na působení sociálních a kulturních faktorů inovačních aktivit. Popisuje nové formy inovací, například sociální inovace chápané jako změny sociálních praktik, a zvažuje též tzv. kulturní tezi, podle níž je inovační chování primárně určováno kulturou jako souborem specifických hodnot a praktik.
Publikace se věnuje významným a aktuálním otázkám, které jsou vyvolány současnými konflikty uvnitř jednotlivých kultur i mezi kulturami. Téma dialogu mezi evropskými, islámskými, konfuciánskými a dalšími kulturními okruhy a jejich vzájemného uznání je velkou výzvou jak pro filosofy a sociální vědce, tak pro občany a politiky.
Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?
Příspěvky zkoumají především dílo Franze Kafky, ale i Kleista, Flauberta, Sacher-Masocha nebo Prousta v rámci hranic vytčených filosofickými koncepcemi francouzských myslitelů Deleuze a Guattariho.
Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu. Autor v ní zavádí šest mohutností jazyka matematiky (sílu logickou, expresivní, metodickou, integrativní, explanatorickou a konstitutivní) a na příkladech z historie matematiky ilustruje jejich postupný růst.
Kniha představuje českou utrakvistickou církev 15. a 16. století jako pozitivní příklad možnosti spojení tradičního pojetí křesťanského vyznání a rituálu s liberálním pojetím správy církve a s tolerancí k zastáncům méně ortodoxních názorů a praktik. Publikace si najde své čtenáře zejména mezi zájemci o církevní a intelektuální dějiny.
Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi.
Numismatický sborník 25 (2010) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. Představuje několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.
Filosofie 20. století se vyznačuje nejen proslulým obratem k jazyku, ale i neméně významným obratem k tělesnosti. Problematika tělesnosti se v průběhu minulého století stala centrálním filosofickým tématem, které otevřelo nové horizonty myšlení a vyn utilo si mnohdy proměnu samotného stylu filosofického tázání.
Kniha se věnuje úloze kazatelství v tzv. českém reformním hnutí v období zahrnujícím přibližně roky 1360 až 1420. Sleduje metody používané pro výklad a šíření božího slova a jejich význam pro formulaci reformního programu.
"Podstaty a názor podstat" je ústřední kapitola knihy Fenomény, čas a bytí od předního francouzského fenomenologa Marca Richira. Autor se v ní zabývá podrobnou interpretací problému podstaty v díle pozdního Merleau-Pontyho, a to především v jeho posledním, nedokončeném spisu Viditelné a neviditelné.
Kniha zkoumá význam současné ekologické krize pro filosofii a význam filosofie pro překonání ekologické krize. Autor knihy dokládá, že filosofie životního prostředí může objevovat nové životní možnosti, může ukazovat, co znamená používat vlastní rozum bez cizího vedení v době globální ekologické krize.
Svazek obsahuje studie věnované rozboru studií předbělohorské šlechty na školách Jednoty bratrské, výuce na reformovaném brémském gymnáziu, analýze katolických pohřebních kázání z přelomu 16. a 17.
Britský sociální teoretik R. Fine ve své studii navazuje na Kanta, Hegela, Hannah Arendtovou a další autory a nabízí originální rozbor pojetí kosmopolitního uspořádání, které je výzvou pro všechny badatele zabývající se problémy a řešeními současného světového řádu.
Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy. Neopomíjí ani přístupy k problémům bioetiky ze strany náboženských směrů tradičně spjatých s českým kulturním prostorem.