Heimito von Doderer (18961966), jeden z klasiků moderní rakouské literatury, se stal všeobecně známým až v poměrně pokročilém věku právě románem Strudlhofské schody, který poprvé vyšel roku 1951. Na něj navázaly další knihy tzv.
Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946).
Klima se v lesnictví odjakživa považuje za nezávislý stanovištní faktor. Změna klimatu ale představuje podstatnou změnu podmínek pro vývoj, fungování a růst lesa jako nenahraditelné součásti naší krajiny. Tuto změnu musí respektovat i hospodářské využívání lesa. Důsledkem zanedbání tohoto principu je mj.
Soubor esejí a reflexí Tomáše Mazala Pes na gondole přináší nejen nový vhled do světa literatury, výtvarného umění a filmu, ale je také osobitou autorovou výpovědí výběrem námětů i jejich uchopením.
Kniha představuje základní pramen informující o dění v koncentračním táboře Auschwitz, dokument, který nemá ve světě obdoby. Autorka den po dni odhaluje historii koncentračního tábora, uvádí, kdy a odkud přijížděly jednotlivé transporty, kolik osob v nich bylo, kolik jich ihned po příjezdu poslali po selekci do plynových komor, kolik do tábora.
Kniha se zabývá problematikou žen v čs. voj. jednotkách v SSSR (1942–1945), které působily především ve zdravotní službě, u spojařů, jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové dělostřelkyně. Až na čtyři výjimky (dvě odstřelovačky a dvě ženy se samopalem v ruce) nenesly bojovou činnost.
Kniha náboženských a filosofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filosofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří.
V dalším z ředy zoologických klíčů navazuje autor zpracováním hospodářsky velmi důležité čeledi brouků – Dermestidae (kožojedovití). Publikace je zpracována podle nejnovějších poznatků vědy. Klíče jsou zpracovány dvojjazyčně a umožňují určování pokud možno na základěnápadných a dobře zjistitelných vnějších znaků.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, jaké kdy komunistická ČSR zažila.
Třetí svazek Uměleckých památek Moravy a Slezska organicky navazuje na předchozí díly (A–I, 1994; J–N, 1999) – formálně, metodikou výzkumu i zpracováním; k tomu bylo vše vyloženo v Úvodu 1. svazku UPMS.
Opravdu se mohou stát z obyčejných průměrných lidí symboly zla?
Rozsvítit žárovku, polknout prášek, zapnout počítač – to všechno nám připadá docela normální. Jenže za každou z těch věcí se skrývají geniální vědecké objevy a vynálezy. Že věda je nuda? Ani náhodou!
Kniha Kronika protektorátu zachycuje den po dni události ve státní správě, odboji či kultuře. Kronikovou formou – přesné datum a stručný popis určité události – zaprvé nabízí přehled o tom, co se tehdy událo.
V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století. Autor popisuje svůj život ve dvacátém století, v němž zakusil dvě zhoubné diktatury, od dětství za protektorátu až do přelomového roku 1989.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
V knize, která vznikla na základě přednášek pronesených v rámci prestižního cyklu na počest A. W. Mellona, se americký filozof Arthur C. Danto vrátil k jedné z nejprovokativnějších tezí, které pronesl, totiž že umění dospělo ke konci. Tento konec v jeho pojetí neznamená, že se umění přestalo vytvářet, ale že v šedesátých letech 20.
Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje.
